Originalita jako nemoc
žák kadet spisovatel XT32CMNF, který se vzepřel svému osudu
» autor: Kajuta |
Dobré ráno, třído.
Pozdravila učitelka v kombinéze třináctileté žáky - taktéž v kombinézách.
Dobré, ráno, slečno Spisovatelko,
pozdravilo žactvo sborově.
Kadeti spisovatelé, zatím jenom s malým s, očekávali velký den. Měli se z nich stát spisovatele absolventi a ti nejlepší z nich, (pokud to Unie spisovatelů dovolila), se mohli stát instruktory a Spisovateli s velkým S, jako slečna S. Byl to sen každého z nich.
Dnes si povíme něco o hrdinech.
V prkenné třídě to krátce zašumělo.
Kdo je nejlepší hrdina všech dob?
Les rukou se zvedl.
Je to Super-hrdina!
Správně. A co je vaší budoucí pracovní náplní?
Psát o Super-hrdinovi!
Velmi dobře.
Čí je Super-hrdina?
Je nás všech!
Jedna ruka se opožděně zvedla. Byl to chlapec s jakýmsi vzdáleným pohledem.
Co bys rád, XT32CMNF, spisovateli kadete?
Proč má hrdina jen jedno jméno, slečno Spisovatelko?
Všechny oči dětí se do něj zapíchly s nepředstíranou lítostí.
Jak to myslíš? Tomu nerozumím.
Proč nemůžeme vymyslet svého hrdinu. Mít výsadu dát mu své jméno? Naše vlastní?
Třída se najednou rozchechtala.
A proč, ty pako, když máme Super-hrdinu?
Ozvala se dívka, s navlas stejným sestřihem, jako ty ostatní.
Super-hrdina dokáže všechno, všechno! Má ty nejlepší zbraně, šlapal po hlavě Hitlerovi a má ten největší falus na světě!
Řekla to zasněně. Ostatní dívky jako na povel vzdychly.
Nač tedy vymýšlet další?
Já... ehm... zakoktal se, myslel jsem, že by mohlo být originální, kdyby se jmenoval třeba Nemo... nebo X-Men, nebylo by to skvělé?
XT32CMNF, Ty to vážně nikam nedotáhneš. Originalita - vyslovila to slovo téměř s odporem, je nemoc,
to jsme brali v prvním ročníku.
Je nemocný, nemocný!!
Smála se mu ostatní děcka.
Ať žije Super-hrdina!, zasalutovala jako na povel.
Musím si vážně promluvit s Tvými rodiči, ať mě zítra kontaktují, spisovateli kadete...
XT32CMNF zahanbeně sklopil hlavu.
Ale stejně by to skvělé, pomyslel si v duchu
ta MOŽNOST VOLBY!
Dal by svému hrdinovi loď, nebo koně! Dočetl se o nich ze zakázaných knih, kdežto ty nové hlásily, že tyto přepravní prostředky jsou pro hrdiny zakázané, existuje
jen jediný Universtransport, který je všeobsažný a lze jej
použít ve vzduchu, pod zemí... vlastně jen na Unitrase, opravil se žáček v duchu.
V hlavě měl zmatek a cítil se tak nějak jiný. Pohledy ostatních spisovatelů kadetů mu propalovaly uniformu.
Ale jeho ta myšlenka stejně vzrušovala.
Jít tak jinou cestou, to by bylo!
Pozdravila učitelka v kombinéze třináctileté žáky - taktéž v kombinézách.
Dobré, ráno, slečno Spisovatelko,
pozdravilo žactvo sborově.
Kadeti spisovatelé, zatím jenom s malým s, očekávali velký den. Měli se z nich stát spisovatele absolventi a ti nejlepší z nich, (pokud to Unie spisovatelů dovolila), se mohli stát instruktory a Spisovateli s velkým S, jako slečna S. Byl to sen každého z nich.
Dnes si povíme něco o hrdinech.
V prkenné třídě to krátce zašumělo.
Kdo je nejlepší hrdina všech dob?
Les rukou se zvedl.
Je to Super-hrdina!
Správně. A co je vaší budoucí pracovní náplní?
Psát o Super-hrdinovi!
Velmi dobře.
Čí je Super-hrdina?
Je nás všech!
Jedna ruka se opožděně zvedla. Byl to chlapec s jakýmsi vzdáleným pohledem.
Co bys rád, XT32CMNF, spisovateli kadete?
Proč má hrdina jen jedno jméno, slečno Spisovatelko?
Všechny oči dětí se do něj zapíchly s nepředstíranou lítostí.
Jak to myslíš? Tomu nerozumím.
Proč nemůžeme vymyslet svého hrdinu. Mít výsadu dát mu své jméno? Naše vlastní?
Třída se najednou rozchechtala.
A proč, ty pako, když máme Super-hrdinu?
Ozvala se dívka, s navlas stejným sestřihem, jako ty ostatní.
Super-hrdina dokáže všechno, všechno! Má ty nejlepší zbraně, šlapal po hlavě Hitlerovi a má ten největší falus na světě!
Řekla to zasněně. Ostatní dívky jako na povel vzdychly.
Nač tedy vymýšlet další?
Já... ehm... zakoktal se, myslel jsem, že by mohlo být originální, kdyby se jmenoval třeba Nemo... nebo X-Men, nebylo by to skvělé?
XT32CMNF, Ty to vážně nikam nedotáhneš. Originalita - vyslovila to slovo téměř s odporem, je nemoc,
to jsme brali v prvním ročníku.
Je nemocný, nemocný!!
Smála se mu ostatní děcka.
Ať žije Super-hrdina!, zasalutovala jako na povel.
Musím si vážně promluvit s Tvými rodiči, ať mě zítra kontaktují, spisovateli kadete...
XT32CMNF zahanbeně sklopil hlavu.
Ale stejně by to skvělé, pomyslel si v duchu
ta MOŽNOST VOLBY!
Dal by svému hrdinovi loď, nebo koně! Dočetl se o nich ze zakázaných knih, kdežto ty nové hlásily, že tyto přepravní prostředky jsou pro hrdiny zakázané, existuje
jen jediný Universtransport, který je všeobsažný a lze jej
použít ve vzduchu, pod zemí... vlastně jen na Unitrase, opravil se žáček v duchu.
V hlavě měl zmatek a cítil se tak nějak jiný. Pohledy ostatních spisovatelů kadetů mu propalovaly uniformu.
Ale jeho ta myšlenka stejně vzrušovala.
Jít tak jinou cestou, to by bylo!
Tipů: 20
» 07.12.14
» komentářů: 12
» čteno: 932(18)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Biomechanická ruka
» 07.12.2014 - 15:13
Stádečko okombinézovaných spisovatelů bez fantazie, to je hodně krutá vize budoucnosti, jenže v dnešním konzumním a hamtacím světě, je to i jedna z možných budoucností... vládci světa se snaží překopat nám mozečky do tvaru pro ně příhodného... chvalte... super hrdinu... né, aby ses chlapče vymykal a začal náhodou přemýšlet... pryč s tebou...
Je to hezky napsaná čtivá povídka a zajímavé téma k zamyšlení... máš zvláštní nápady, jako vždy, u tebe si prostě vždycky moc ráda počtu... :-)
ST+Z
Je to hezky napsaná čtivá povídka a zajímavé téma k zamyšlení... máš zvláštní nápady, jako vždy, u tebe si prostě vždycky moc ráda počtu... :-)
ST+Z
» 07.12.2014 - 15:15
Lilith: Ať žije Super-hrdina, hip hip, dík. :)
děkuju, o zamyšlení mi šlo hlavně a jsem rád, za to Tvé. :) Mám radost. :)
děkuju, o zamyšlení mi šlo hlavně a jsem rád, za to Tvé. :) Mám radost. :)
» 07.12.2014 - 17:57
odlišnost se moc nepromíjí, že? raději budu koněm, drakem ...kočkou než Super - hrdinkou...asi tak
» 07.12.2014 - 17:58
básněnka: jo, nebo fénixem, či i "obyčejným" ptákem. čímkoliv. :) díky za komentář.
» 07.12.2014 - 21:28
.
Není nad původnost
každý po ní touží
Lidé chodí přes most
já půjdu louží
.
to se neodpouští
Není nad původnost
každý po ní touží
Lidé chodí přes most
já půjdu louží
.
to se neodpouští
» 08.12.2014 - 07:24
Říkají co si máme myslet, co si máme koupit, co se nám má líbit a čeho se máme bát ... je to k smíchu, ale víc k pláči!
ST
ST
» 08.12.2014 - 09:46
1
Naštěstí jsme tu my. Trochu podivíni. Takoví odlišní. Nehodící se do konceptu. Ta naše zatracená fantazie a touha po něčem tak absurdním, jako je láska, krása a poezie. Dokud tu budeme, netřeba mít strach,
Máš ST
Máš ST
» 08.12.2014 - 17:40
krizekkk
Souhlas s vavaokem. ,) ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: po hvězdným másle / něžná válka deště | Následující: poučné skrýše z pohádkové říše