Líbilo se

Adama:
Ztišení. Pokora.

vavaoko:
On tam ten smutek někde je. Zašitej v koutku číhá na čas mezi psem a vlkem v nocích, kdy se ozývají staré rány. Ale poté přijde ráno. Vysvitne Slunce a pohladí. A zase se dá bejt.
Mám rád, jak píšeš.
ST

Ringo:
Jestlize se nepletu
(a promin tenhle koment plytký),
mám kus tvého skeletu,
nasel jsem cást kosti stydký... :-)

Ringo:
Zenge mel uz namále,
neskoncil vsak v penále,
nepatrí tam tenhle horal,
to by Pán Buh cosi zvoral... :-)

Adama:
Dobrý pokus o spojení střepů a světla. ;-)

vavaoko:
A epolety zlatý třpyt jí v chýši večer vítá.
Tam perly v hrsti přebírá a myslí na tebe.
Dlouho se dívá k obzoru. Když šeří se i svítá.
Tam v dál jsi její srdce vzal. Až někam do nebe.
Inspirující. Líbí. Moc. ST

Rezina:
Není nad družný rozhovor, do kterého nám nikdo nemluví

Kajuta:
mléko mléčné dráhy ze sametových struk Vesmíru
chrámoví ze skla do skal vrostlé
verše luně, (kouzlí), noste
oken temně modrá záře všech létajících Čestmírů

ó, stromy pavučin
vrhají stříbra stín
a moře snů je nedozírné
se zahrad plody chvějí mírně

pompéznost, noty, cink a chrám
nitrově bloudí démon/pán
od pyramid a podivínů
až k nadchmalebnosti dcer a synů
vše lechtající fantazii

hmm, tvými verši zkrátka žiji )

a tak dále a tak dále
pro, ležaté osmy, krále
pro dimenzi not dle Lil
veršíky se přiopil .)

ST a Z

Ringo:
Vcera, dnes a zítra
zima rve se s vesnou,
Ministerstvo vnitra
práci s tím má desnou. :-)

vavaoko:
Plakáty, reklamy. Krajinu ničí.
A kdekterý nýmand mi tyká tu drze.
Na bílém papíře hrdost mi špiní.
Jazyk tu trpí a mluvnice vrže.
Tobě ST

Ringo:
V Praze pristál talír z Marsu,
posádka se bála dost,
vsak tvorové jsou brzy v transu,
vidí Hrad a Karluv most.

Pak se prosli podél reky,
návrat ale hezký není,
zelenají ted i vzteky,
byli nekým vykradený...

Ringo:
Lepsí mít vestu starou oranzovou
nez neprustrelnou zcela novou...

Ringo:
Stojí nás to casto nervy,
nekterí uz málem zhebli,
vsak muze láká výlov skeblí,
nadeje na nález perly...

Kajuta:
Travní kouzla, stébel šum
půvabný Tvůj jitřní um
Dobrý den nebeská duchno
Dobrý den, přírody klíne
Ke květům/dětem snění čuchnou
a k řece stébel, semínkům a hlíně!
Mechové vodě, rudým rtěnkám šípků
s hbitostí pstruží, z nich korál nasadí
A vítr trvá na polibku
s motivem travní balady

ST a Z

Mbonita:
jedno z mých hesel je...
existují dvě krásy
krása těla a krása duše
ta druhá je vzácnější a trvanlivější....
a ti kdož ji hledají jsou obdivuhodní
jako Ty Sio...

vavaoko:
Známe je.
Anonymita mantlu. Metály. A mimikry polní šedi.
Jak hladový vlk na jehňátka z hlubokých krytů na nás hledí.
Tobě ST. Jak jinak.

sailorr:
Zelenej mozek nezná strachu
že sebral mečík Damoklovi
Neví však trubka blbá
že ten si dávno ukul nový

básněnka:
Měla jsem šťovík ráda, v dětství, časem se mi omrzel;-) ...

básněnka:
Že prej to známe, ryk prasat před popravou, že oči občas plavou a bolí svět a co má bejt! Jdem dál, upalte lháře, nalejem špiritus...že ženský ubyl kus? Kdepak, prsatej výtvor boha žije, že prask jeden sen, že ryje? Jde se ale na vysokej podpatcích dál, pro jiný oči...kdo by se furt kál, tak ať se točí...jde se dál...

vavaoko:
Templáři a ti ostatní. Tak chtěli to. A tak to bylo.
A král chtěl jejich poklady. I jiným se to nelíbilo.
Okovy. Zloba. Mučení. V plamenech zmizel hrdý řád.
Kol hradu vojsko veliké. I Templ pyšný na zem pad.
Tobě ST