Líbilo se

vavaoko:
Já se nemračím. To byl jen múj pohled na věc. Emoce si nechávám na básnění.
Ahoj F

ttragelaf:
vavaoko: Mario de Janeiro: básně mají různá čtení, např. Máj:

1. Čelakovský:
kozla nám po nešťastném básníkovi a jeho romantice

2.soudružka Pelikánová, umělecká recitátorka:
děj Máje je zcela podružný, ta oslava té zemičky tam na východě, to je moje krédo

3. Jan Patočka:
z dětství, věku co u vody měst stopen klín, vyrůstá do
jinošství s tragikou vše přesahujících rozporů životu a přírodě vlastních a nijak neřešitelných, přesto ústí v tuchu nějaké mystiky (volně, přesně to nevystihnu)

... vavaoko ctí pravdu a přátelství, je levičák, já
jsem pravičák a taky ctím pravdu a přátelství, a když je pravičáctví moc, tak su na chvíli levičák, ... v podnikání brání jedni druhým - Vietnamci Vietnamcům, Rusové Rusům, Čechové Čechům, ale mají na to pravidla, která obcházejí ... tak se na sebe nemračte, že ? (až zase zítra)

Mario de Janeiro:
Jsem přesvědčen, že básničky se nemají vysvětlovat. Ať žije fantazie a lidé dobré vůle. A co tím chtěl básník říci, může a nemusí zůstat tajemstvím. V tom je celé kouzlo.

Mario de Janeiro:
Před ttragelafem smekám. Díky.

ttragelaf:
myslím, není to v těch ideách přesně zakotvené, ty touhy -- jsou to představy o správném světě -- ale ty má každý jiné -- někdo socialistické, někdo národně socialistické, někdo krutě liberální -- každá musí být pod kontrolou, protože zastřešit to může jen veřejná polis -- jakmile se ocitnu v konfliktu, tak se musím do druhého pustit, ale nesmím lhát a mlžit

Ringo:
Mně to prostě, Ani, nedá,
drobnou výtku provedu,
tvé dílko je pro medvěda
a ani slovo o medu! (mrk)

Ringo:
Náhle běží žena z Baltu,
k břehu míří tělo nahý,
nečekal bych tolik kvaltu
od metráku živé váhy.

Hrůza svírá „andělíčka“
jako z času baroka,
ústa křičí, blednou líčka:
Zahlídla jsem žraloka! 

Ringo:
Morálka mne ihned nutí,
kritizovat podmáznutí,
že korupce projde hladce
i u toho chobotnatce. 

krizekkk:
Draci se pouští, až začne foukat ze strnišť. To mi připomnělo, jdu se oholit. ST ;-)

Ringo:
Chci verit tomu, ze kdo píse takhle hezké básnicky, ten nemuze být potvora. ;-)

Ringo:
Musím se ovládat, abych cos necek,
plácám se přes hubu, do zadku kopu,
láká mě zabručet na Evropu:
Jste, paní, maminkou nezdárných děcek... 

ttragelaf:
tedy, shledávám se, čím starší, tím su blbější - nedá se to zjistit včas

ttragelaf:
jóo´, teď vrhnu se do bojů pro Evropu,
krvavou vyzpívám o Americe báj,
půjdu v ten mocný, avšak ještě pustý kraj
mohutný Maraňon podrobit Manzanaru.
Své jméno ponesu k budoucnu v jasném žáru
jakož i jméno Evropy, již výboj hnal vždy vpřed.

Vždyť náš čas blízký je dnům, kdy vznikl svět !
(A. Chenier, Sen o Heladě)

Lilith:
Občas nám měla nabacat... a taky víc hladit...
ST

jc senior:
ztrátou víry, mamonem
narkotickými zvratky
plevel sejem v smutnou zem
bez náručí Matky
*

Bastet:
umění se rvalo o život
zatímco v malströmu slov
vířila poslední smítka interpunkcí

můžete pokračovat, pane
pravil policista
neboť výše literatury ve vaší krvi
nepřesáhla povolené promile
ani rychlost mého chápání

Lilith:
až se mi ST zauzlovalo...

Kajuta:
Vzpomněl jsem si na okřídlené bytosti, které, když je někdo vychýlil z emoční stability, mohly uvíznout v pavučinách Šíleného království, kde se dalo bloudit celá léta.

Trávníky vyměňované za chodníky... dnes jsem představoval, jaké by to bylo, kdyby jezdila země jako pás, člověk by stál a kolem něho by jezdil chodník, projel by krámek, tráva... on by stál a ujížděl by mu dům. Tak jsem si na to vzpomněl. :)
Posunování kopců a skal - to je přesně ono, snad jsi mi četla myšlenky, vážně začínám věřit na telepatii.

Loď s ocáskovým vlekem - jůůů. :)
Jehlaloď. :) Ta rozhodně netroškaří, když navlíká rovnou celé planety. :)
Je-li jich statisíce, tak to asi poberou všechny vesmíry, včetně těch alternativních.
Jeden palác by možná stačil na ten jeden který známe. :)
Děkuju za zvláštní zamyšlenkování, Lil. A že jsi mě rozptýlila od těch chmur. :)
ST a Z

Kajuta:
Nu, nejen toulavé radovánky, ale i povinnosti patřily ke kralování... ještě že na něj byly tři. :)
ST

jc senior:
byl kavárenským povalečem
vždycky v přiléhavém triku
objekt obdivu byl slečen
když se ploužil při valčíku

s půlnocí když ztichla hudba
bez světel byl prázdný sál
padla únava a nuda
břišní tanec se nekonal
:o)