Líbilo se

ttragelaf:
slovo je je word
slovo je svět
tak jako world
uprostřed vět
někdy se zdráhá
dát odpověď

Lota:
.
umřít pro ideu
mám divný v sobě pocit
zda se to ještě dneska nosí
.
ST

Lola Black:
kousek téhle stárnoucí kurvy je myslím v každém z nás. ST

básněnka:
Že existuje svými srpy? Prej se i v nás občas srpí a ostrý špice mívá, je jako lidstvo stará, místy mladá, není řeč o sametu a nebo se možná pletu, máme ji a ona hoří, už vidím masy, co podobaj se myslím moři...že jsou to myšlenky, co vznítěj pobouření, inu pak zbyde popel, červánky s uhlem po hoření...

detektor:
jsem opět první a opět ten závazek....velmi mě Tvá miniatura oslovila. Bohužel nemám až tak vypracovaný jemnocit jako zde renomovaní básníci,takže mě napadlo jen to, že je to vynikající nápad si dát ledničku do ložnice...věřím, že mi to odpuSTíš a ani nevím proč....:-)

Lilith:
Sny nás vedou do zamčené říše, kde se pocity odrážejí v podivných obrazech a představách, ve změti nových myšlenek i vzpomínek… můžeme nahlédnout i do budoucnosti, do svého nejhlubšího nitra a fantazie, najít odpovědi na nejpodivnější otázky, můžeme cokoli a to je nádherné, jak dokáže být úchvatný, sladký i děsivý náš zvláštně tajemný svět za víčky… ;-)
mch křídlonizace je krásný slovíčko :-)

Tvoje dílko je úžasné, lehoučké a já sotva dýchám, oči zavírám a nechávám se unášet…
ST+Z jsi kouzelný poeta :-)

Špáďa:
Fagótní!

jc senior:
mistr, když se vracel domů
při letním to bylo ránu
ztěžka, opřen o kmen stromu
napsal "Pochod tulipánů"
:o)

vavaoko:
Nechce to klid. Je to špatně. Víš to ty, vím to já. Ale je nám to houby platné.
Mám jen ST

Kajuta:
ST beránkům a pěnám...

Kajuta:
ladně plynoucí proud představ, vjemů, pocitů
ST

básněnka:
že je to vo mně? :-)

jsem nelidská na jahody se šlehačkou...a lidská pro všechno zvířecí, mám dost oprátek a všech klecí, chci balzámy na rány a troufalost výdutě cévy...máme to v sobě...sobeckou touhu milovat a být milováni

Kajuta:
Ten lidský had v kouli, propletenec údů, těl
i s obrázkem Mirandy se představivosti přiblížil
Střemhlav se řítí touhami všech sfér
jak vlhké moře, z ohně, tepajících žil

Vlasy, masa, kosti držící pohromadě skrz nestoudnou sílu
takové peklo - snad pro někoho ani není trestem
ba naopak, přikládá vášeň do ohýnku k dílu
a koule láká ke zvířecím lestem

možná je trestí Říma, antických lázní a kdovíjaké ještě
nymfomanických bytostí, satyrů a bouřlivého deště
kouzelník křišťálu zalil vábivý van do skla
davhad se přetrh, jako když zamk by lesy Sirén do skal

ST a Z :)

René Vulkán:
a oddělené postele
co staly se
věčnou pouští

René Vulkán:
Pro hlasy ran
pro slova
utýrán

pro pravdu

Guanti Rosi:
Může být jahodový se šlehačkou? Né, že bych úplně bez viny, ale těší mě ta představa létajících dortů a trošku přisladit života splín. Za krásnou smutnou báseň ještě špendlím čokoládové ST. To házet nebudu, čokoláda je o poznání tvrdší než dort, mohla by obrazit čelist. :O)

Lilith:
Balancuji po vosku houpavého usínání
oči v dlaních čekající na snění
má představivost náhle oněměla
ze zlatém světle vystoupila z těla

lehoučké, něžně divoké dílko, pukrle za něj, poeto, nádhera :-)
ST+Z

zenge:
a co já spálil Amorů
a světla pouštěl nahoru
s podobou lampiónů
po světě plání, pohoří
šel a přesto nehořím
...tonu
ST opožděné,,,

Lota:
.
životu utíkat
jak těžké to je
čas sám si s rychlostí hraje
a člověku, smrti do náruče se nechce a nechce
.

René Vulkán:
Výbornej text, silnej.
ST.
PS
Zatím jsem žádnou nevyslyšenou přímluvnou modlitbu za dobu vlastní duchovní praxe (od r. 1988) nezaznamenal.
Někdy však byla vyslyšena jinak než bychom si původně přáli, nebo očekávali.
Ale jak praví klasik: Odkdy člověk ví, za co má prosit?