Líbilo se

zvířenka:
***
Ze slůvek tichých snůška hvězd
třpytné oči bezesným k nočnímu brouzdání
a když se víčka sklíží do hlubiny pamětí
zůstane pohlazení-jako od mámy
***

HANKA:
Někdy mám STejný pocit, ale vesmír si poradí sám..:-)

Lota:
.
moje milá
už jsem tu v noci byla
a nesla jsem si ji do snů
tak nějak smutno mi bylo
ale ta refýž
ta refýž
přeci jen dává naději
tam musí něco zastavit
a pak jsem v klidu usnula
.

jc senior:
tvůj svět modra, zbývá jen
by pastýř fouknul do písmen
*

Lota:
.
řekla bych to takhle
skvěle píšeš o všem
vod a až do zet
.

vavaoko:
Vyšli jsme z vody. ST

Bára:
...technická závada na andělských křídlech..Třeba se najde nějaký nebeský servis, kde opraví. Super. ST:)))

Dota Slunská:
Naděje někdy hojí, jindy ubíjí. Ta tvá má tu lepší moc.

Guanti Rosi:
Někdy máš prostě jen chuť zase houpat nohama sedící na můstku přes místní potok, chceš zase sjíždět v pláštěnce každou mokrou mez kudy běžela voda, když hustě pršelo, brodit se maxikaluží a holinky mít samý bláto, dívat se jak po dešti krásně kvetou šípkový růže a za šumění deště si snít o Slunci. Slaměný klobouk už ti vzalo samo léto a ty zas točíš svůj zasněný pohled do duhy. :O) ST

http://www.youtube.com/watch?v=fahr069-fzE

krizekkk:
básněnka: O tom nepochybuji. Každé dívčí či ženské plíce jsou přeci krásnější než mužské, v tom opravdu nelze pochybit... :)

básněnka:
krizekkk: tvoje jsou jistě jako plástev:-)

krizekkk:
Ta fotka plic fakt není moje... ,)

zenge:
Mám doma ještě pod postelí
jedno loutkové
dnes ho mé děti
směnily za tablety;-(
ST

jc senior:
žhoucím sluncem rozhněvána
zima v chládku ležící
protáhla se, pozdě z rána
a přivolala vichřici

vichřice, sukně podkasaná,
rozlétla se po kraji
a že tančit nechce sama
zve bouřku jíž oči blýskají

bubny deště, krupobití
děsivý se koná bál
vody korytem se řítí
most chvěje se by odolal

lid přivedlo jsem do nesnází
slunce se tluče dohlavy
ten příval je nad sílu hrází
nechci vidět ty záplavy
*

Bára:
Radost z psaní, to je to oč jde. Nemusí být uznání, to je přece jedno. Líbí mocST.

krizekkk:
Bolesti
vážeš mne k sobě
jako se vážou kmínky
mladých stromků k podporám
Poutáš mne poutem své
tak hmatatelně poraněné
existence
Vzdaluješ se
vracíváš se
líbáváš mne
mne - milence...

básněnka:
jdu si najít plechový bubínek... oblíbená hračka...a budu si jen tak bubnovat a zpívat, než přijde konec světa za dveře:-)

valerie:
tvoje snová realita je přenádherná, pohádková, hned úvodem jsi nás krásně zavedla do své noci, úplně jsem to viděla a pak snila s tebou...ST

básněnka:
krizekkk:
probrala se panenka
jen hlásek měla do tenka...
ale že je bdělá
tak přece z ní znělá

básněnka:
odvaha se opila podpalubím...
a zbabělost nabrala u mnohých dobrý směr
hej chlapče, kormidlo na jih i na server? :-)