Líbilo se
2
01.03.2019 - 12:17bameka:
Přiznej pravdu! Pod pohrůžkou případného přivolání příbuzného Ploutvičkovic Přemy, připraveného postaveným pyjem popostrčit potíže papírové povahy, poděšené "pracující" paní, panny, potažmo pánové, promptně pořešili předtím pořád přetrvávající problémy. |
3
01.03.2019 - 10:41Ringo:
Provádím pomyslné (ponekud patetické) pukrle pred puvodkyní práve precteného písemného povídání. Poté pochvalne poplácávám po pleci. Povolís políbení? Po predpokládaném prikývnutí poceluji. Prosím prijed, pocituji puzení po prímém posmajchlování. Prokristapána - plácám, preháním. Peknej pruser (pardon, prusvih). Promin, Pa. ;-) |
2
01.03.2019 - 08:58zvířenka:
Špáďa: Hazentla: Gándhí: Nejhezčí je být obalamucen a vtáhnut do magie slov, ale to vy všichni mooc dobře znáte. Tak zdar všem závislákům! :-)) Dííky |
2
01.03.2019 - 08:53Gándhí:
Poctivou porci předpoledního poučení poskytlas. Pod ponkem popadaje pobřišnici píši pochvalu. PSSST* ;) |
1 28.02.2019 - 18:53Čarodej koní od raďo
raďo:
valerie: děkuju, když vidím někdy špatné nebo spíš takové podmínky kde zvířata nemají možnost poznat okolní krajinu tak mně to bolí. a někdy nevím co s tim duše člověka nebude nikdy zhojena pokud bude příroda strádat |
1 28.02.2019 - 15:04Čarodej koní od raďo
valerie:
Koně mám ale nejen proto mě tohle dílko zaujalo, našla jsem si tam dost k zamyšlení, dost toho co se týká nejen života koní ale i života lidí a bohužel pro koně naše světy se pevně prolínají. Skvělé ST |
1
28.02.2019 - 08:46 |
1
27.02.2019 - 23:53Kapka:
Pěkně kouzlíš, já jen zírám... Moc se mi líbí houslový klíč zastrčený do zámku nostalgie a nahlížející poloticho... ST |
1
27.02.2019 - 20:52byron:
Tohle vypadá na nějakej novej model...já už se musím požádně mazat, jinak hrozně vržu...:-)). ST |
1
27.02.2019 - 20:22Ringo:
To je celý Emil. ;-) |
1
27.02.2019 - 20:18Ringo:
Tohle by si určitě se zájmem přečetl i Jeník Sladký-Kozina. (sladký úsměv) |
1
27.02.2019 - 17:30Lota:
. Slzy, tichnoucí tremolo zlých houslí zármutku, vlny,co tříští se o molo. Je mně to líto Sio, nemohu někdy pochopit surovou přítomnost smrti. . |
1
26.02.2019 - 16:59byron:
Tahle tvá báseň je trochu jiná, nežli ostatní. Je víc v poetičtějším duchu...trochu romantismu, ale samozřejmě ve tvém pojetí:-). Rozhodně ti sluší. A příště nás zase pěkně plácni do bahna...:-). Parádní počtení děvče! ST |
1
26.02.2019 - 11:40Kajuta:
vavaoko: Žulím se a uctivě děkuju. Sám bych tomu někdy nevěřil, kam až člověka zavedou zdánlivě nepatrné věci. :) |
1
26.02.2019 - 10:39vavaoko:
Svlékané prsteny, pyramida klína, šperky věží.. Kde je hranice tvé představivosti? Já to prostě netuším. Mám pouze ST |
1
26.02.2019 - 07:56Kajuta:
Lilith: Milé Slunce, moc děkuju za Tvou návštěvu. Tvoje šperkařství, odkládané na stolek, jak vytepaní motýli. Nebo malé planetky.. oči přešly, dílko vzešlo. :) :-p |
1
25.02.2019 - 23:09Špáďa:
Neskutečně pestrá snůška poetických nápadů! Kam na ně chodíš? A vlastně, co je mi do toho! Každý máme svůj důl či aspoň důlek, ďolík, dolíček. |
1
25.02.2019 - 20:46byron:
Četl jsem třikrát..pokaždý mi padla čelist a jeden zub z ní. Tobě dnes ST a já zítra k zubaři...mno:-). Počteníčko pane BÁSNÍK!!! |
1
24.02.2019 - 20:37byron:
Já z toho vybruslil bez problémů, páč se to četlo jedna báseň:-). ST |
1
24.02.2019 - 11:36vavaoko:
Já to (zatím)nečetl. Ale chodící stromy si představit dovedu. Pokud by zmizeli lidé, za pár set roků by byl prales i na Václaváku. Stromy by tam přišly. ST |



01.03.2019 - 12:17