Líbilo se

Ringo:
V množině všech mužských tvorů
je většina jak ty,
z ženských masy Daliborů
v mžiku dělaj akty.

Ne, je to silnější než já – představuji si, jak sedíš nahý u PC a píšeš toto dílko... ;-)

bameka:
Vzpomněl jsem si na jedno moudro ze seríálu Big Ben (neručím za přesnou citaci): "Když to nejde, jak člověk chce, musí chtít, jak to je."

M.A.Rek:
Jednou totiž dojde inkoust... Vdycky něco dojde, inkoust, papír u mísy, jen nám tak málokdy co... ST

Ringo:
Prekrásné atmosky nastalo zabití,
autor a zvírata v psychickém zmatku,
vidí zde najednou jen spoustu zvratku
a z toho pohledu je jim az na blití.

Prístí mel ochranku, dva statné levharty,
koncert prost hosánku, probehl bez party.

Kurva, chcu ti, Marku, ríct, ze se mi tvoje dílko moc zamlouvá. (úsmev)

Ringo:
Ano, než člověk natrvalo zhasne, tak by měl něco – nebo ještě lépe někoho – rozsvítit. U lidí přece neplatí to dřívější heslo pro úsporu elektrické energie: Nesvítí někde zbytečně?

(smajlík s již ne bíle svítivými tesáky)

Ringo:
„Díky za tvůj úsměv
za milé oči jak lucerny broučí“

Není zač, Lil, rádo se stalo... ;-)

„obejmem´ se, zasmějem´ se
zavrtáme do sebe“

No já nevím, poklade, nebudeme vrtáci?... :-)

byron:
Proč píšu...?
Pro lásku k poezii...a když múza poškádlí mou fantazii:-).
Pěkné dílko a fajn komentíky:-).
ST

Ringo:
Delejme pro národ zas a zas hlínu
v kterékoli rocní dobe,
ten ustele nám potom v hrobe
s velkou láskou na Slavínu.

(Pokud vtip nemá za kravinu...)

M.A.Rek:
Ringo:
Ano, dělejme si srandu,
spisovně legraci,
ale i prču a švandu,
z někoho i prdel,
jinému kanadský žertík,
a laškovný polibek
vlípnout na rtík,
rozslzet smíchem...

Ringo:
Slova se mení v rým tajemnou silou,
ruka zas v pahýlek okruzní pilou,
hrajme si s jazykem jak Bobek s Bobkem,
nebudme nastvaní tiskarským sotkem,
ty správné dvojice pro konce rádku
pilujme v Mírove (tedy i v chládku),
pri lehu na gauci, pri brdském vandru.

No proste snazme se udelat srandu. :-)

valerie:
Úžasný, snad přicházejí sami naše rýmy a odkud nevím, možná jsme bez viny. Tak lehce se nás dotknou a nutí nás psát cosi, snad ptáci co já vím;-) snad kosi, láska, šprým ST

byron:
Vesmírné větry jsou mi velmi blízké, takže se na hodnocení nevyprdnu a posílám mezihvězdné ST...:-).

byron:
Líbí se mi, jak jsi to napsal. Má to atmosféru...není to jen bezděčné lamentování, ale má to styl.
Jistá stísněnost z toho cítit je, ale je zabalená v zajímavých jinotajích...
Velmi pěkné, pocitové dílko, které si rád přečtu znova.
ST

Ringo:
M.A.Rek: Jo kdyby do těhle...u nás se čtvrtky hemžily samými ňadry a dalšími křivkami. Od těch dob mám rád vše ploché (včetně dráhy).

Gándhí:
pole menší, peSTrá
spouSTy mezí jako dříve
úředníci, sbalte lejSTra
krajiny, vy buďte živé

M.A.Rek:
Holubice bílá

Ne, nelze zapomenout
ten pohled na tebe
v těch dobách minulých,
snad nevrátí se zpátky,
jak před hospodou
pod plakátem s tebou,
a nápisem "posílíš mír"
jsi vyklovávala zvratky...

Taky tyto létajicí potkany nemusím, ale Tobě ST.

Elisabeth.S:
Modrým nebem
pírka smáčí
nese smír
maj smůlu rváči;-)
Líbí ST

Ringo:
Tohoto ptáčka jsme myslím nekreslili, nás věčně nutili hlavně do aktů...

Ringo:
„kámen chce být nehybný a pevný“

No, Mick Jagger na nehybnost pořád asi moc nemyslí...

Mimochodem – například o anakondičce uprchlé na svobodu se dá říct, že byla terární. ;-)

Ringo:
Klást své sítě na louku,
jež je navíc plná skotu,
to děláš blbost, pavouku,
pitomost a kravinu,
přinejmenším ale botu,
zapni mozek, hlavinu. ;-)