Bič a cejch

Marie Terezie (1717 – 1780) svým výnosem zakázala používání mučení k získání výpovědi zločinců. Také pronásledování podezřelých z čarodějnictví bylo jejím rozhodnutím zakázáno. To vše ke smůle těch, kdo na tom všem nesmírně bohatli i těch kdo se takto zbavovali nepříjemných sousedů. Bič a cejch si, ovšem, nechala v záloze. Nejde to totiž se všemi po dobrém. Také poslala děti od 5 do 12 let do školy. Omezila robotu a dala jí řád. Zavedla úřednickou správu, tedy byrokracii. Dříve všude seděli příslušníci šlechty. Nyní však státní úředníci. Byrokraté. (Až v našich časech toto označení získalo hanlivý nádech. Byrokrat se byl opravdu jen státní úředník.) Zavedla číslování domů a spoustu dalších věcí. A hlavně si spočítala lidi. V říši bylo 18,8 mil. Lidí. Čechů 2,26 miliónu. Potřebovala peníze od všech. A dostala je. Ono lidem to počítání nevadilo. Ale jen do chvíle, kdy si Maruška je spočítala a poslala na ně své byrokraty. Platili totiž daně. Ne šlechtici, nebo jinému pánu, který si z nich dříve uzobnul pro sebe, ale státu. Tedy Marušce. Sedlák poslal synka studovat a ten, po čase, zmáčknul tatíka o daně. Musel. Byl placen státem. Byl pod penzí a musel poslouchat. A poslouchal. Maruška zrušila mučení, ale bič si upletla nový. Mnohem delší a na všechny. Byla to moudrá paní.