Jana M.

Mbonita: taky jsem si dnes byla popovídat..s tatínkem

zelená víla: já mám pocit , že to pořád je on... jen ta vroucnost mezi vámi se vytratila... a to bolí...
prožij si ty chvíle, posunou tě .... i když to zní dost hloupě...

zelená víla: ten čas, který tu máme šanci být, bychom měli prožít co nejvíc... svět se při našem odchodu nezastaví, právě proto bychom se my, měli umět pozastavovat... když tu jsme...

zelená víla: bolest obrousí hrany... snad...
prožít si bolest a říct si, tak tohle je bolest... ale s tím zklamáním to jde hůř, člověk se bojí...
já si jen šeptám, že to pravé , nevyhoří....

Kapika: podzim jeden nepřející...

labuť: Ač smutnem zní, přec vznešeně...

Dota Slunská: nebezpečný vír...dlouho nás nechá na hladině, zatočí nám hlavu a pak strhne dolů a utopí

severanka: ...ztráty mezi světlem a stínem jsou nejhorší..

Kajuta: Vroucí jednostrannost.. st

Ardina: ST ojí to za zamyšlení...

gabkin: kouzelné, co dodat více. celý týden jsem pozoroval listí z nemocničního pokoje. neustále se měnilo.
Ale poezie z toho na mě nedýchala.... to až teď doma z modra.

Bastet: Do hejna tleskni, rozletí se
nebude po něm ani křik
slunce je jabko v modré míse
a listí šustí - možná v nás
a možná jenom ve snu echem
nadějí zpitou pod obraz
ve chvíli víc než sladkodeché
schovej svou lásku pod deštník...

zelená víla: jemná...

Mirka Hedbávná: prima, černá vráno

strawberry: zahalena do podzimu začne hrát barvami:-)

Kajuta: st :)

Dota Slunská: Nechala ses krásně inspirovat.

E.T.Jane: Hodně,hodně moc se mi líbí...ten první verš mě doslova uchvátil. Výborná **

enigman: ale no tak...je pomaluj...

básněnka: I když je smutná, líbí se mi ta perfektně vyjádřená nálada...