Jana M.

René Vulkán: vždycky jsem se ptal, proč mollové akordy jsou oproti durovým tak tklivé
ale to není jediné, co to ve mě probudilo

takže za ta probuzení ST

Veronica: Nádhera :'( Nemám slov.. ST

Květka Š.: To je krásné i když smutné...ST

Dota Slunská: Snad bude milosrdný...

gabkin: hluboká člověčina v řádcích.

gabkin: kouzelně napsáno a opravdu překvapivě silně podáno ve verzi zhudebněné.
Z mého pohledu mohu jen potvrdit, že hudba zpomalila rychlost mého čtení - a o to více jsem mohl vnímat hloubku těchto řádků.
A také vím, že tyto dílka nevznikají pro odiv okolí, ale píše je něco v nás především pro sebe.
My ostatní jen můžeme opodál obdivovat tu sílu slov.

zenge: :-(

Mbonita: ano je to rekviem

krizekkk: Líbí. .-) Moc.

Maryje...: ....jak píše Bastet :( ST

René Vulkán: Říkám si,
kdyby si někdo myslel nebo napsal, že jde o brnkání na city, tak je u mě blbec.
Sice jsem o manželku, Bohu díky, nepřišel, ale po 25 letech manželství si už trošku umím představit sílu rány, o které píšeš.

matousekKkrejca: krása - nemám slov ST

Ardina: Nádherná píseň, neviděla bych to tak smutné - "ať bolest vrytá do ticha neslyšně ve mně dodýchá", to je přece předzvěst nového začátku, v každém případě ode mne ST.

Bastet: Text smutný, ve spojení s hudbou takřka mrazivé rekviem. Silný zážitek.

w3s: podzim života musíme brát vesele :-)

zelená víla: hmmmm... cítím to stejně... co víc říct.. napsáno tak, že jdu pohladit fotku...

Špáďa: Chápu na sto procent, taky už jsem podobné pocity opakovaně zažil.
Zformulovalas jejich odezvu v duši excelentně.

sailorr: a.bsoultně j.edna

zelená víla: je strašně krásný tohle cítit, proplout si tím až na dřeň... a věřit v nekonečnost...

krizekkk: ST