...ve víru
... o jednom "ztraceném" člověku
» autorka: Jana M. |
*
*
Ještě pořád jsou chvíle,
kdy se zalykám nevyvřenými city,
kdy mi při vzpomínce na tvou vůni
začne srdce utíkat v rytmu synkop
a toužím se rozběhnout po cestě,
která vede ke tvému prahu - jen tak, neobutá
A kdy mi duše přetéká tím vším,
co jsem nestihla a chtěla ti ještě říct
V takové chvíli se musím zastavit
a se zavřenýma očima napočítat aspoň do sta,
abych se dokázala zase nadechnout
a otočit se tím správným směrem
A přece to už dávno nejsi ty...
Jazyk ze samých hadích ocásků,
na rukou vychladlý popel ztracených přátelství
a za sebou jen marnost a prázdné oči
Ztratil ses kdesi na cestě mezi světlem a stínem,
mezi chtěl bych a měl bych
A to všechno bolí víc než to,
že jsi mě nechal odejít ...
*
*
*
Ještě pořád jsou chvíle,
kdy se zalykám nevyvřenými city,
kdy mi při vzpomínce na tvou vůni
začne srdce utíkat v rytmu synkop
a toužím se rozběhnout po cestě,
která vede ke tvému prahu - jen tak, neobutá
A kdy mi duše přetéká tím vším,
co jsem nestihla a chtěla ti ještě říct
V takové chvíli se musím zastavit
a se zavřenýma očima napočítat aspoň do sta,
abych se dokázala zase nadechnout
a otočit se tím správným směrem
A přece to už dávno nejsi ty...
Jazyk ze samých hadích ocásků,
na rukou vychladlý popel ztracených přátelství
a za sebou jen marnost a prázdné oči
Ztratil ses kdesi na cestě mezi světlem a stínem,
mezi chtěl bych a měl bych
A to všechno bolí víc než to,
že jsi mě nechal odejít ...
*
*
Tipů: 23
» 22.10.13
» komentářů: 6
» čteno: 814(27)
» posláno: 0
» nahlásit
» 23.10.2013 - 10:37
nebezpečný vír...dlouho nás nechá na hladině, zatočí nám hlavu a pak strhne dolů a utopí
» 31.10.2013 - 22:13
já mám pocit , že to pořád je on... jen ta vroucnost mezi vámi se vytratila... a to bolí...
prožij si ty chvíle, posunou tě .... i když to zní dost hloupě...
prožij si ty chvíle, posunou tě .... i když to zní dost hloupě...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Podzimní blues | Následující: O dušičkách