pavel 3,14159

drsnosrstej kokršpaněl: nad tím jsem se zamyslel jedenkrát a pak se k té představě mockrát rád vracel... a jednu dobu si to i moc přál... ono... myšlení strašně bolí... někdy opravdu nesnesitelně... kor, když nevěříš ničemu jinýmu než sobě, jak už to my ateisti máme... a když si dokážeš svou nedokonalost i přesně předpovědět, ale ne už změnit...
jenže, ona ta inteligence je jako láska nebo jako jiné drogy... jak jí trošku okusíš, začneš ji mít rád, začneš ji chtít víc a víc, začneš žárlit na lidi, kteří ji mají víc, začneš ji kumulovat až do nějakého limitu, přes který už to moc nejde... a tady začíná ta patologie: už tu drogu chceš a nechceš zároveň, chtěl bys ji jinak, nově, v megadávkách, ale už to nepobíráš, rovnat to v policích trvá hroznou dobu, nikdo to moc neocení ... a tak bys ji někdy raději nechtěl vůbec - lituješ, žes do toho kdy strkal nos v moment jedna a kocháš se tím v moment dvě... jak čarovně krásné je pozorovat, jak někdo objevuje, učí se, moudří, že? tak, jako je stejně krásné pozorovat zamilované... proč je to tak hezké? připomíná nám to dobu, kdy ty drogy byly ještě nové, stavebnice z nich nebyla tak složitá a odpovědnost za myšlenky a city tak lehká poloprázdnotou... i ten rozum je dobrý sluha, ale špatný pán... a podřizování se rozumu - tomu se říká stárnutí, tomu se říká odpovědnost... hlavně za ty, kteří si prozatím (nebo "už" - jak píše Špáďa) mohou dovolit být lehkomyslní... debilové (psáno bez vzteku, lítosti, závisti nebo pocitu nadřazenosti... smířeně)

Špáďa: Neboj, jednou jím budeme oba,
nepostihne nás už zloba.
Ovšem jenom naše vlastní.

Pečovatel v duchu volá:
Pavle/Špáďo/... tak už zhasni... ;-(

byron: Jaké...mno nevím, asi celkem nuda, když už jsi to všechno poznal a měl se vrátit zpět k omalovánkám.
Dokud si neuvědomíš všechno to zlo kolem sebe, může být vše barevné a můžeš si vybírat barvičky podle předlohy.
Ale život se má prožít a ne se nechat vést. Záleží pouze na tobě, jestli chceš zavřít oči a být debilem, který si svou debilitu v kontextu života nechá líbit...
Fajn téma...ST.

Lilith: hihi, ty omalovánky bych brala ;-)
ST

byron: A fajn se četla, tak PROČ bych si ji vlastně nepřečetl.
A proč se všichni dívají někam, kde nic k vidění není...kde to je vymačkaný...?
ST

Gándhí: ST Ty ;)

Špáďa: Poslední verš mně připadá obsahově useknutý.

Neumím však představit si,
co ti v něm as vypadlo.
Jestli srdce nebo dáma,
či dokonce kyvadlo?

Kajuta: ST

byron: Pěkné...
ST

Milena: ST

Kapka: ST

Kampa1234: Povedené:-)

valerie: Smutný ST

byron: Experiment se zdařil...:-)...ST
Velmi dobré...

byron: :-)...rozhodně ne, to jsi si špatně vyložil. Narážím na zaslepenost a povrchnost, rozežranost společnosti.
Básník má dar vidět...ty básník jsi...:-).

pavel 3,14159: byron: Jak jsi to myslel? Pokud jsi tím chtěl mínit mou zaslepenost, tak to nebylo tak myšleno.

Kampa1234: Ještě že se nelíčím jen myju ,více času na dobré skutky těmi žiju:-)Velmi dobrá myšlenka!

byron: Líbí...povrchnosti dost, slepoty na rozdávání, sebestřednosti...mno jo...tak nějak sám za sebe a pro sebe.

byron: Bod za Beethovena...:-).

Gándhí: zaujímavé dramatické vyúSTění...