Bambulka

zelená víla: vzpomínky jako zkušenost... někdy hořká, někdy sladká.. bez nich se nedá žít... tvarují

blue: ten happy-end určitě přijde časem.. :)

enigman: vzdálenost může mít různá měřítka...

enigman: možná přijde...

doo: prostěvinikající!!!

Jan Maren: VlaSTníma rukama podeprít nebe,
jde lehce, kdyz lásku máme u sebe.
Znás z bible tu podivnou vetu,
co dosud bezvýznamná zustává svetu.
"Lehké mé bríme, vám také odpocinutí dám !"
Stací jen vejít v srdce své,v pravý Bozí Chrám.

Dal jsem ST

Jan Maren: Dal jsem ST, protoze je nezvykle silná, klasická a uprmína, ze srdce.

s.e.n: Řeknu to prostě: chytne za srdce.

carodejka: Nádherná sprcha pocitů, kterým velmi rozumím.

Verena: hm, i ticho je odpovědí
jak mnozí vědí...

Verena: Co slovo, to skvost, ST bez váhání.

Noc17: auvajs...:(

churry: ...abrakadabra...má-li být bude...jinak staň se osude*

šuměnka: snad věděl proč

člověk - tvor chápající
často ty druhé nechápe?

čas času časotoč
semínka v makovici
zůstane báseň do tlapek...:)

Jana M.: Trýzeň lásky je neuvěřitelně odzbrojující.

carodejka: Moc hezké, tolik pokory s kterou přicházíš, líbí se mi moc.))

Špáďa: Krásně poeticky našleháno do modré, ale ozdobeno bambulkově smutně...

6thSun: až moc smutné na to, že je to zase jen velmi lokální úsek dočasných pocitů, které budou brzy (třeba již zítra, pozítří...) jiné a dost možná daleko radostnější...na druhou stranu z čistě poetického hlediska to je špica špic! :-)

churry: Má odpověď: Odlétám na Sever... "o) (Moc dobře napsáno***)

vavaoko: Netuším. Neznám Radu. Tak pouhé ST