/Po/ t i ch u

i tak se stává.......

Zaujala, ST.

Odešel. Zůstal. Pouhé ST

neumí zůstat?

Moc hezká,když nezůstal, nezasloužil si Tě.

... nechtěl...

...a zoufale to bolelo...


V málo slovech jsi vyjádřila mnoho pocitů...

Dobřééé

...a šel dál

Láskou nikoho spoutat nemůžeš
a ohlávka z paží je jak mašle ve vlasech,
něžná, krásná, jemná,
však vítr jí snadno přemůže ...

Jednou, snad…

.
.

Tolikrát
před Tebou
stojím tu nahá

a hvězdy mizí z čar
v rukověti noci

. . .

Zapaluju svíčku
Snad
Jednou
Prosvětlí…

A

člověk přijímá
a odečítá
ztráty

. . .

*

jablůňky už kvetou

*

mizím v stráních šípkových keříků
a réva nepoví…

jednou
snad

*… mne najdeš

.
.

šeptajíc
milujíc
nechápajíc

tiše
a potichu

kdyby viděl
kdyby věděl

cítil

ne nezůstal
nezůstal

přesto ve mně je
ne málo
ne moc

nejvíc jsem já
ta
která
neumí a nechce
odejít

je
totiž
neodolatelně
svá

krásou
dlaněmi
zátiším
i svítáním


věř

nebo
ne

...

snad věděl proč

člověk - tvor chápající
často ty druhé nechápe?

čas času časotoč
semínka v makovici
zůstane báseň do tlapek...:)

hm, i ticho je odpovědí
jak mnozí vědí...