Kapka

Kapka: Tichy_vulkan: Ještě jednou děkuji.

Tichy_vulkan: Kapka: ano chápu Tvá slova i pocity.
Kdybychom žili v komunitách jako to dělají přírodní lidé, dívali bysme se a vnímali smrt jinak....

Emma Wallace: PřeSně Tak ;-)

Kapka: Tichy_vulkan: Díky za tvá slova. Někdy má člověk pocit beznaděje ze všech ztrát těch a toho, co má rád, a lítost velikou, z toho prázdna co zůstává po milovaných, ať už to jsou lidi, nebo jiné bytosti nám drahé, a říká si, už je jim dobře. Vzpomínky bolí, i když hřejí ve vší té beznaději. Šťastní však jsme, že s námi byli... a že je už nic nebolí.

Kapka: Emma Wallace: Děkuji. nedá se nic počít, jen vzpomínat a děkovat za hezké chvilky...

Tichy_vulkan: Jaký má život smysl vždyť všichni zemřeme,
přesto však život bez smrti nemá žádný smysl...
A tak paradoxně sama smrt dá životu smysl
byť život smrti smysl žádný nedá.
Je to jako v pohádkách, ohlédneš-li se zkameníš,
zastavíš se zemřeš, přesto si vše neseš až do konce....
Zpomal krok, ale nezastavuj, dívej se dopředu a zpátky jen do zrcátka, když vzpomínáš tak na to hezké, tak jen teplo poneseš v srdci nejen svém...
Držím palce
ST..

Emma Wallace: Smutek vždycky bolí...
chce to dlouhý čas.
ZůSTane však v srdci
kdo opustil nás...

Kapka: ttragelaf: Je. Děkuji.

ttragelaf: měla jsi bratra
což je krásné

ST

Kapka: Tara: Dík.

Tara: Hezky jsi vySTihla ty vazby:-)

Kapka: Psavec: Díky, těší mě, když se stavíš.

Kapka: M.A.Rek: Děkuji za nakouknutí.

Kapka: byron: Ano, je to tak. A děkuji za zastavení.

Kapka: j.m.: Úsměv a děkuji.

Psavec: Mocinky pěkná, ST.

M.A.Rek: ST

j.m.: Máš tu docela fofr,není důvod ke smutnění.ST.

byron: Vždy, když oddejde někdo blízký a námi milovaný, je to bolestná ztráta, kterou léčí pouze čas. Ale máme vzpomínky a srdce...tam je vždycky najdeme.
ST

Kapka: Kajuta: Děkuji moc.