Tenká nitka...
bratříčku, zavřel jsi vrátka
» autorka: Kapka |
Vzpomínka jak tenká nitka
pobolívá na hrudi
pod sněhem uvadlá kytka
s jarem už se nevzbudí
Na jaře to bude rok
co jsi ztratil dech a krok...
Smutno je mi, bráško malý
u srdce to píchá
když jsme si jak děti hráli
vzpomínka má vzdychá
Později jsi nebyl smíšek
chlapec zadumaný
duše nebála se výšek
žádný řeči planý
Písně pokojem nám zněly
při sklence až do noci
pomalu se vytrácely
už nebylo pomoci
Do samoty dny jsi halil
radosti měls pomalé
smutno je mi, bráško v dáli
nahoře se potkáme... (?)
pobolívá na hrudi
pod sněhem uvadlá kytka
s jarem už se nevzbudí
Na jaře to bude rok
co jsi ztratil dech a krok...
Smutno je mi, bráško malý
u srdce to píchá
když jsme si jak děti hráli
vzpomínka má vzdychá
Později jsi nebyl smíšek
chlapec zadumaný
duše nebála se výšek
žádný řeči planý
Písně pokojem nám zněly
při sklence až do noci
pomalu se vytrácely
už nebylo pomoci
Do samoty dny jsi halil
radosti měls pomalé
smutno je mi, bráško v dáli
nahoře se potkáme... (?)
Tipů: 27
» 19.12.18
» komentářů: 34
» čteno: 580(21)
» posláno: 0
» nahlásit
» 19.12.2018 - 11:24
2 
Tvoje linka sourozencí
s proslým casem není tencí,
láska k bratru - zádné fámy,
vsak zustan jeste mezi nami.
(lehounlinký smajlík)
s proslým casem není tencí,
láska k bratru - zádné fámy,
vsak zustan jeste mezi nami.
(lehounlinký smajlík)
» 19.12.2018 - 17:00
byron
Vždy, když oddejde někdo blízký a námi milovaný, je to bolestná ztráta, kterou léčí pouze čas. Ale máme vzpomínky a srdce...tam je vždycky najdeme.
ST
ST
» 20.12.2018 - 13:35
ttragelaf
měla jsi bratra
což je krásné
ST
což je krásné
ST
» 20.12.2018 - 20:51
Smutek vždycky bolí...
chce to dlouhý čas.
ZůSTane však v srdci
kdo opustil nás...
chce to dlouhý čas.
ZůSTane však v srdci
kdo opustil nás...
» 20.12.2018 - 23:15
Jaký má život smysl vždyť všichni zemřeme,
přesto však život bez smrti nemá žádný smysl...
A tak paradoxně sama smrt dá životu smysl
byť život smrti smysl žádný nedá.
Je to jako v pohádkách, ohlédneš-li se zkameníš,
zastavíš se zemřeš, přesto si vše neseš až do konce....
Zpomal krok, ale nezastavuj, dívej se dopředu a zpátky jen do zrcátka, když vzpomínáš tak na to hezké, tak jen teplo poneseš v srdci nejen svém...
Držím palce
ST..
přesto však život bez smrti nemá žádný smysl...
A tak paradoxně sama smrt dá životu smysl
byť život smrti smysl žádný nedá.
Je to jako v pohádkách, ohlédneš-li se zkameníš,
zastavíš se zemřeš, přesto si vše neseš až do konce....
Zpomal krok, ale nezastavuj, dívej se dopředu a zpátky jen do zrcátka, když vzpomínáš tak na to hezké, tak jen teplo poneseš v srdci nejen svém...
Držím palce
ST..
» 21.12.2018 - 00:45
Emma Wallace: Děkuji. nedá se nic počít, jen vzpomínat a děkovat za hezké chvilky...
» 21.12.2018 - 00:55
Tichy_vulkan: Díky za tvá slova. Někdy má člověk pocit beznaděje ze všech ztrát těch a toho, co má rád, a lítost velikou, z toho prázdna co zůstává po milovaných, ať už to jsou lidi, nebo jiné bytosti nám drahé, a říká si, už je jim dobře. Vzpomínky bolí, i když hřejí ve vší té beznaději. Šťastní však jsme, že s námi byli... a že je už nic nebolí.
» 21.12.2018 - 04:09
Kapka: ano chápu Tvá slova i pocity.
Kdybychom žili v komunitách jako to dělají přírodní lidé, dívali bysme se a vnímali smrt jinak....
Kdybychom žili v komunitách jako to dělají přírodní lidé, dívali bysme se a vnímali smrt jinak....
» 22.12.2018 - 06:43
J.F.Julián
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Když nemohu v noci spát | Následující: V hlavě