Dva

V podzimním slunci přes vodu
řeka si plyne tiše
dívám se k vchodu do domu
má fantazie píše:

Dva spolu jdou si
z práce, či z procházky
v svých očí čtou si
zářivé otázky

Společný klíč, smějí se
zastavují u dveří
chodba, kuchyň, ložnice
dají rychlou večeři

Po čem touží nejvíce
ve svém se zamknout ráji
tam krásně všechno mohou
co raděj venku tají

dva opojení touhou...

Přeju jim noc dlouhou.