enigman

Kars: hezké ranní vyprávění

druza: hm... líbí - dost... ST

Toulavá: Ach dokonalost... chci toulat se směrem na jih a myslet si, že jdu mínus na sever.... :)
*ST

zelená víla: nevěřila jsem dlouho v dokonalost.. a upřimně mi přišla zbytečná, přesně pro to, že není víc.. není dál.. ale je.. v tom , jak jsi napsal otočíš , napneš, vytvoříš jiným dojmem.. zůstává.. jo zůstává.. vlastně jo, zůstává.. byla jsem hloupá..

zelená víla: cítím jaro, protože voní.. cítím jeho barvy, protože jsou čisté.. cítím vzduch , je čistý.. cítím moudrost, protože jí jsi.. nezaměnitelně..

zelená víla: ve sklenicích není vzduch.. pak jsou nekonečné a osobně nerada sladké.. vidění je méně než " vidění"

zelená víla: možná bych měla přemýšlet o ojedinělosti..ale já přemýšlím o těch, co nemastně dlí kolem, o těch o kterých přemýšlíš jako o "neviditelných".. dnes jsem byla na jednom dětském oddělení, spousty dětí, dojmů.. měla jsem někoho poslouchat a někoho jsem potřebovala k sobě.. k těm jiným jsem měla holku, studentku a ta si s nimi malovala.. pak mi maminka přinesla holčičku, nechodící, ale vtipnou a vnímající... hodinu jsme malovali, rozlišovaly barvy, s maminkou dojmy.. nerozněžnil mě rozklepaný obrázek té holčičky, ale pohled a dotek , který zůstal na papíře ,ve mně a kolem.. samostná, jiná.. neodolatelná.. s pijákem v ruce pro nedokonalost.. já vím, vnímáno dle mě.. jinak..

Bíša: Je to velice silné!

Jajas: Zatím jsem tu nenašla Tvé dílo, které by se mi nelíbilo. Všechna mají zvláštní, působivou atmosféru a krásné slovní obraty. Objevuješ pro nás pojmy a já ti děkuji za to, že své objevy sdílíš:)

hašlerka: ochutnala jsem dnes ze tří tvých básní a je to zase peckááááááááá...ST!

Mbonita: punctum puncto..:-)

střelkyně1: z báseňky mám tento pocit...
...pojď ode mne blíž...:-))

s.e.n: Docela pobavěně je číst to
poslední slůvko-
četla jsem ho 5x než jsem ho mohla pobaveně a hrdě říci.

Dota Slunská: jak se stane svobodný zednář antropologem a punktem v circu :D

Liška76: Brianism roztanči se mnou
paprsky slunce:)..

Mbonita: dám si Tě do kabelky
kde celky jsou urbanistickou chloubou
a chodbou dlouhou
jak perlový náhrdelník
odvedu tě k posedu na kraji lesa
vím
sídlím v kabátě nachovým
stačí vzít za kliku
je z barevných dnů knoflíků

Jajas: Ta píše:)

Mbonita: k nadechnutí ...

labuť: ... léčivá modrá infúze... okena jede... :-)

Mbonita: bohyně ve mně
zdraví Tvého boha
smyčkou na papíře ručním
vytvořeným z kousků mé myšlenky
slyšíš
zvoní sklenky na tužky
kam..se ukládám vedle figurky
šachového krále...v sále už zas
září světla.....:-)