sailorr

sailorr: René Vulkán: Mě se tam to lze líbí. Bylo to období, kdy jsem,asi, ten obrat někde okoukal a navíc mě za něj chválila kolegyně básnířka, kterou také dobře znáš....tak pýcha triumfovala a je to dokonce ve více básních. Ale vypustit by šlo a nic by se nestalo. Jen jedna vzpomínka by se rozplynula ještě víc....

René Vulkán: vynikající:

Nemám trpělivost pouliční lampy
co vydrží celou noc počítat svým okem dlažební kostky

Vkládám Tě tedy do ohně tohoto okamžiku

nepříliš šikovné :

odkud nebude lze je vyluxovat

René Vulkán: říkám si - ten třetí verš, jestli nějak nepředělit, ab se nečetl jako jeden celek

a nebo "lze" odstranit?

báseň je špičková!!!

René Vulkán: no teda,
...
nedostává se mi slov

René Vulkán: tady nevím, Álef je první písmeno hebrejské abecedy, tedy A, bývá používáno jako počátek něčeho

ale asi to komplikuju a potřebuju výklad (nemyslím zasklené průčelí obchodu)

René Vulkán: silná,
stručná,
výstižná
naditá
nápaditá

silná už jsem říkal?

René Vulkán: Maxim Kravčuk je velký filozof

René Vulkán: aj aj aj
minulý týden jsem byl v hospici za za kamarádkou - asi 14 dní ví o své nemoci ... a umírá, 2 roky vdaná
slzy přišly až v autě na cestě zpět

Psavec: Smuténka.

vavaoko: Také to znám. Je to podivné, ale zřejmě normální u chlapů.
ST

sailorr: zenge: děkuji kolego

zenge: smutné
..znám to :-(
ST

René Vulkán: Líbí se mi vnitřní provázanost. Už první dva verše jsou pro mě propojeny ostřím - hranou a tedy jakýmsi souznění výkřiku se zvoněním (umíráčku).

A jde to dál do lehce tančící smrti, která koresponduje s onou zvyklostí - je tu, mezi námi, v ulicích, kolikrát maskována v růzností – barevností. A pak už se to jen stupňuje až k mystickému závěru.

Silná báseň!

Vicomt Pierre: K těm konstantám- když se na ně díváš z různých úhlů, uvidíš třeba sinus nebo tangens. Ten Kravčuk jí musel mít jak vidle, když ho tohle napadlo.

A bezstarostný smích ?
Ten mizí v nekonečnu,
pokud si hubu neodře
o nastraženou tečnu
na nicotných pláních
nemizí jen blues,
taky představy
a života (ten větší) kus.

Když se jednoho rána Kravčuk probudil vedle polonahé igumeny (pravoslavné představené kláštera), pohlédl na ní a pošeptal - Dnes bože žádné díky, ale bude třeba dobrá snídaně. To je tzv. Kravčukův optimistický moment.

Ctirad Justus: Má poklona, oči k zemi hledí....
CJ

František: Tahle se ti opravdu povedla.

M.A.Rek: Nemizí!
Není smíchu o mnoho méně, než dřív.
Je jen podroušený.
Pěkně napsané.

vavaoko: Mám jen ST

René Vulkán: naráz
ve zmatení tiší

vyvorané myši

zenge: dlouho jsem si tady takhle nešmákl;-)
ST za ježaté hlavy polí