vavaoko

†

vavaoko: Kajuta:Jsem poctěn. Děkiju.

vavaoko: sailorr: Děkuji pěkně.

vavaoko: Tara:Děkuju.

vavaoko: Lota: Přečíst si příběh je dobré stejně, jako zapálit svíci.
Děkuju.

vavaoko: zenge:Vím, že to tam znáš. Děkuju.

vavaoko: Tomáš:Děkuju.

vavaoko: detektor: Žijeme své příběhy. Stejně tak oni je žili.
Děkuju.

Ringo: Pekné dílko. A dobre, ze se dal dodat ten dodatek.

řeka: kameny promlouvají nádherná báseň
ST*

Kajuta: DĚKUJI
ST a Z

sailorr: ST

Tara: ST bez debat, lidé by měli vzpomínat a ne žít pouze dnešním dnem...

Lota: .
všechno a všichni, má svůj osud
málokdy to končí s veselou
ale Tvoje vzpomínka, jak by zapálila svíčku s plamínkem
jež bude uctěním památky těch o nichž je tu řeč
.
krásné !!!

zenge: Připomenul jsi mi mé výlety na kole a běžkách kolem
báseň i kraj ten je za ST;-)

Tomáš: Všechna čeST! Opravdu silně emocionání verše...

detektor: Dám ST, neboť mě to oslovuje i když trošku jinak. Dědečkovi Američani v 45 vybombardovali barák u Luhačovic a dostal v rámci reparací peníze. Ty použil na nákup domu v bývalých Sudetech, v Moravskoslezském Kočově. On však ten barák nezabral, jak bylo tehdy zvykem, ale koupil i s německým obyvatelem, panem Schwarzem.Ty peníze dali jeho dětem, které odsunuli do Německa. A já tím pádem měl z maminčiny strany dva dědečky a mám příbuzné v Německu...

vavaoko: s.e.n: Děkuju

vavaoko: Velice potěšen děkuji.

s.e.n: Ryby možná ví,však sněd je lid hladový.
Města duch spí tam a je mu dobře
ušetřen mnohého hoře
k útisku by došlo,až stádo migrantů by prošlo-
tak raděj spánek v pohodě, třebas ve vodě.

Lota: .
Vývoj lidstva si žádá oběti
snad díky takovým jako jsi Ty
zůstanou příběhy
příběhy krásné i tajemné
.
Veliké ST
.