Marťas9

Zeanddrich E.: (Mně bylo 11 let u toho jednoho; těžko ovšem něco měřit roky...)

Marťas9: divoženka1: Umřel mi moc brzy, měla jsem 19 let, ani jsem mu nestihla říct, jak jej mám ráda. Jako malá holka jsem mu to dokazovala aspoň činy. Pomáhala u veškerých pracích doma. Tak aspoň ty basničky plné srdíčka mu tam doletí. Děkuji Ti moc za komentik... Hezký slunečný den

divoženka1: Tvůj děda je nejen statečný, ale i šťastný když čte tvoji báseň

Marťas9: divoženka1: Díky Ti moc za komentář.... Měj se hezky

divoženka1: Přidávám se k tvé prosbě

Marťas9: René Vulkán: Děkuji Ti moc za komentář

Marťas9: Besinka: Děkuji Besinko, pěkný den

René Vulkán: smutné a milé zároveň

Besinka: Objímám.

Marťas9: Besinka: Děkuji moc...

Besinka: Pěkné.

Marťas9: Radegast: Děkuji Ti moc za povzbudivá slova. Většinu mých veršíku vychází z mého srdce a života.

Radegast: Hezky veršuješ.

Marťas9: Zeanddrich E.: Holá pravda, jsem moc vděčná, že je měla a snažím to dobré předávat dal.

Zeanddrich E.: ... .
Alespoň ve svých potomcích žije dál i zde na Zemi... .-Někdo takové štěstí nemá.

Marťas9: Radegast: V této době si spoustu lidi říká, že tady už není pro co žít, ona i přesto měla tolik plánu. Na 80 narozeniny ji vnučky koupily darek, který si sama přála. Byl to poukat na vytetování obočí. Bohužel poukaz využila jen z části.

Marťas9: Radegast: Vystihl jsi to přesně... Slova... Ach jo...
Jsem si řekla mnohokrat. Pěkný večer

Radegast: Marťas9: Zrovna mám v tom shonu a běhání, chvilku. Tak co bych nenakouknul.

Marťas9: Radegast: Já vim... Diky moc za nahlédnutí

Radegast: Fakticky básnička, i když opravdu procítěná. Bez urážky.
Babičce je z nás všech nejlíp.