Besinka

Besinka: blue:
Díky, zlatý.

Besinka: Květka Š.:
Děkuji Květuško za laskavá slova.

Besinka: Květka Š.:
Děkuji zlatá.

blue: pískat si.. a louskat úsměvy.. to je nápad nezměrný :) moc príma! :)

Květka Š.: Sněhový mrak oblohou pluje
severní vítr
fíííí,na něj pofukuje
za chvíli k zemi vločky padají
celý kraj nám bíle cukrují....

Květka Š.: :-))) PĚKNÝ...

Besinka: Alexandr Rakita:
Jsem ráda, že se Ti líbí.

Besinka: blue:
Hezky jsi napsal, milý blue.

Besinka: blue:
Díky za napsání, milý blue.

Alexandr Rakita: :-) Hezký

blue: jsem tu my lidé... a slunce pro nás nebo my pro něj..?
a co by byl strom bez slunce? a slunce bez něj? a bez lidí a zvířat.. jen všechno spolu dohromady dává smysl

blue: Besinka: není zač *vyhlíží oblevu - tam mělo být ;)

Besinka: blue:
Když jsem psala, svítilo mi sluníčko. Tak jsem v básničce si trochu zazpívala.

Besinka: blue:
Díky za milé řádky.

Besinka: blue:
Děkuji za Tvůj milý vzkaz.

blue: vidíš zase jsem narazil na slova která tu někdo píše.. slunce se teď trochu schovává paprsky nám poskrovnu rozdává, ale když je s námi jsme rádi.. ať je noc či den.. celá příroda a my .. jsme kamarádi :)

blue: hurá hurá běží děti do sněhu, vem si bundu ..volá máma .. a sluníčko vzhlíží oblevu ;)

blue: pěkné :)

Besinka: CULIKATA:
Ono dneska svítilo sluníčko, a tak vznikla tato básnička.Praha mi jí naservírovala.

CULIKATA: Ač samota někdy bolí
slunce duši něžně hojí
teplo tělem rozlije
baterky všem dobije :-)