Besinka

Besinka: Gándhí:
Děkuji moc a vážím si Tvých slov.

Gándhí: Velice působivá...

Besinka: blue:
Moc děkuji a objímám.

blue: Besinka: každý musí použít svou sílu.. a jen z části jsme ovlivněni okolím.. přeji ať se tvůj kamarád uzdraví :)

Besinka: blue:
Děkuji za milá slova.

Besinka: blue:
Já také věřím, že se z toho dostane.Píšu mu básničky do nemocnice.

blue: našlapuj jako kočka lehce do sněhu.. pak přinese ti světlo svíce moc úsměvu

Besinka: blue:
Moc děkuji za napsání a přeji klidný večer.

blue: tak jsem prosil Boha na kolenou.. ale Bůh jsme my.. věřím

Besinka: blue:
Děkuji za Tvá slova.

blue: a ve sněhu andělíčci :) dovádí

blue: Besinka: chodím a smutky zakopávám.. jako přesazuji květiny.. své srdce jako struny rozehrávám..

Besinka: Helen Hadar:
Děkuji, zlatá. Objímám.

Helen Hadar: Snad bude líp... :-)

Besinka: Helen Hadar:
Děkuji, zlatá. Jsi hodná.

Helen Hadar: Připojuji se k Tvojí prosbě...

Besinka: M.A.Rek:
To jsi tak krásně napsal. Moc a moc děkuji. Objímám.

M.A.Rek: Odsouzená
princezna,
bůhví k čemu,
bůhví zač.
Bůh ví k čemu?
Bůh ví zač?
Předhozena
sani,
pohlédla
na ni,
s kouzelným úsměvem
a ochočila si ji.

Ochočená saň
je milá, krásná,
je jaká je,
o princeznu, o sebe, pečuje,
na plameni z huby
peče, vaří,
na křídlech noci
do snů lítají
a dobře se jim
daří,
a když saň je ochočená
spoustu přátel mají.

Prince do deště
a princezničku, princátko,
snad ještě?
Ty ani saň nemá na rozdávání.
Tak alespoň
s jinými se hrají
odsouzení princezna
a ochočená saň...

Besinka: raďo:
Děkuji za Tvá slova. Moc a moc.

raďo: každý máme bolesti někdy ať se rána zacelí...