Besinka

Radost: Silná báseň o lásce, Besinko.

Besinka: Marťas9: děkuji mockrát

Marťas9: Nádhera Jituško...

Besinka: M.A.Rek: dobrá inspirace

M.A.Rek: A proč slova nesvlékat
jak ženu a ani nedutat?

Besinka: M.A.Rek: zdravíme s kočičkou mkinkou

M.A.Rek: Hóóódně kdysi dávno, v dobách kdy boty byly jen na pohřby a do školy, kluci na podzim na pastviskách nad dědinou losovali o právo prvního šlápnutí do čerstvého teplého kravince...
Ale postel, a nejlépe s někým milým, je určitě na záhřání nohou příjemnější... ;o)

Besinka: Radost: ano

Radost: Válka je smutná, nepřináší nic dobrého.

Besinka: Radost: děkuji

Radost: Besinko, přeji Ti hezky dnešní den.

Besinka: Radost: děkuji

Besinka: Radost: děkuji

Radost: Krásná spolupráce, Mkinko.

Radost: Besinko, toto je smutné. Posílám podporu.

Besinka: Zeanddrich E.: Ano,ten mám ráda,kostel je krásná stavba a kus místa,kam lidé váží cestu a modlí se za zdraví své i druhých

Besinka: Zeanddrich E.: Je to smutné a děkuji za podporu

Zeanddrich E.: Besinka: Svatý Antonín; vzpomněl jsem teď i na jeho kostel v Holešovicích... :)

Zeanddrich E.: Ano, Besinko. Nacházet se dnes (zvláště v některém) českém špitále (či LDN) je opravdu neveselé - až děsivé (zkušenost z této neděle - v jednom pražském špitále dávají starým pacientům na ruce tlusté ,,bambule", aby nemohli sami jíst či kouřit, apod. - ale tím pádem se nemohou sami ani napít, ..., ani si pustit či ztlumit rádio, ..., ani si číst či něco prohlížet, ..., ani zmáčknout třeba zvonek nad postelí - mohou jen ležet, a hledět do stropu, anebo do zdi bez jediného obrázku (apod.) kolem sebe...!).

Besinka: M.A.Rek: to tvé je krása a úsměv mi nese