Někdy člověk nevytváří to, co by v životě vytvářet chtěl... a tak mu nezbývá, než ponořit se sám do sebe a hledat příčinu takového jednání. Jenže pohroužit se do vlastního podvědomí není snadné... asi jsem měla potřebu nějak shrnout celý tenhle rok...

čase i v sobě...

...pocit...

Povídka napsaná jako možná budoucí epilog k jedné delší novele z níž mám zatím ale jen první dvě části a pokračování jde pomalu. Protože jsem sm ale už vložila básničku, která vnikla po dopsání tohole. Roozhodla jsem se zveřejnit i tento krátký dialog dvou batranců...

vteřinám...

nehraj

Je konec roku a já si říkal, že se s vámi ještě podělím o jednu povídku, která letos vznikla. Soutěžila -neuspěla...přesto si myslím, že není k zahození. Post-apokalyptický příběh o rodině, která musí čelit nedostatku potravin a tedy i hrozbě vyhladovění. Otec se tedy vydává na cestu do zamořeného světa hledat jídlo.

Pocit z mé první lásky, možná i poslední. Kdo ví...

Andělé...

Dokončení post-apokalyptické povídky ve které se hlavní hrdina vydává hledat jídlo pro svou rodinu.

na později....

propil ...

"Zdá se jí o něm každou noc. Je milý, krásný, sympatický. Opravdu to jsou ale jen sny, nebo za nimi stojí v pozadí něco víc? Byla jen náhoda, že jí tehdy v nemocnici okouzlil? co má za tajemství? Má se ho zeptat, ráda by, má to ale háček. On je už přes rok mimo tento svět."

Je Dylanovo kóma jen nešťastnou náhodou, nebo chytře promyšleným tahem

doufám že se ti báseň líbí :)

Uvnitř mysli.?

Součást většího celku, mého příběhu o zázracích, které se dějí v lidském srdci, když padají hvězdy, o tanci, který rozbuší naše srdce, o temném lese, z kterého nám pomůže leckdy jen síla lásky, a o cestách z domova a domů, které nám při pohledu na červené nebe spojí dlaně.