Dostih

život jak klisna

v prudkém trysku

vybírá další zatáčku

a já

na špičce obelisku

snažím se přežít

miláčku

v tom běhu dní

jak před Taxisem

jen tepe duše zpocená

a já

poslední

zmatený jsem

netuším, co to znamená

tribuny šílí

vzduch jen duní

světlo jak bič a vzduch jak tůň

a já

v tu chvíli

těžce funím

jak starý dostihový kůň