POSEDMÉ NA DVA
36. BÁSEŇ Z MÉ BÁSNICKÉ SBÍRKY; V OKTÁVÁCH SLUNCÍ. (2020)
» autor: West |
Pryč se slzami
když Tě kolem sebe mám
ještě více plnou hlavu
toho co se stalo
nebo může stát
v tom světle...
dálce...
si nás maluji
ruku v ruce
prostorem
kde Ti daruji
více než sama chceš
s růží už ne od slz
jako kdysi
když jsem
záviděl odpuštění.
když Tě kolem sebe mám
ještě více plnou hlavu
toho co se stalo
nebo může stát
v tom světle...
dálce...
si nás maluji
ruku v ruce
prostorem
kde Ti daruji
více než sama chceš
s růží už ne od slz
jako kdysi
když jsem
záviděl odpuštění.
Tipů: 5
» 06.01.23
» komentářů: 3
» čteno: 166(5)
» posláno: 0
» nahlásit
» 10.01.2023 - 17:01
Lilith: Jó, záleží jak si člověk pustí k tělu a hlavně do hlavy jakoukoliv myšlenku. Já klasika bývám v Lásce ten zrazený = odkopnutý. Lehce nahraditelný, no. Tuhle básničku mám pro její poslední tři řádky. Báseň je ze sbírk; ZE TVÝCH RTŮ (2018). To byla první sbírka pro Sabinu, které jediné jsem ve svém životě podlehl více, než je zdrávo a více, než jsem sám chtěl.
Moc T
Moc T
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: SMÍCH CO VYLÉČÍ SRDCE VŠECH | Následující: MÁM RÁD