v Tvém oku jsem trnem...proč?

Nemohu být sama sebou, když nevím, kdo jsem. Celý život se někomu přizpůsobuju. Co bude, když nepřestanu...?

jedna starší, staromilská rebélie... psáno v Benátkách na náměstí svatýho Marca, když tam ty holubi děsili turisty lačný po zlatých megabajtech do svých prvních digifoťáků. referentka zájezdu mi tehdy řekla, že zdržuju odchod grupy na sváču do mekáče. řek sem jí, že sem tak přesycenej, že bych blil, no a ona že sem prej divnej...

Optimistická báseň o životě :-)

Velmi mě potěšil zájem o báseň s tématikou hudby, proto dávám ještě jednu z toho samého soudku.

..večer sedím a poslouchám..

***

Poznal jsem se s jedním klukem.Měl u sebe papírek a na něm tuto modlidbu.. http://www.pragjesu.info/cs/modlitba_otce_cyrila.htm A taky jedno přání, abych mu ji přepsal, jak ji chápu já.Nevěděl jsem jestli se to ještě vůbec dá..Ale když nám lidem bývá blbě, máme tendenci se uchylovat k něčemu a věřit že bude zas líp a tím pádem věřit v cokoliv..Jestli je to dobře nebo ne, těžko říct..Protže nějakou víru by jse měli asi v sobě mít pořád..A né hledat jen když není dobře ..

http://www.youtube.com/watch?v=5anLPw0Efmo&NR=1&feature=e ndscreen

Cestou na dálnici z Prahy do Rokycan, myslím, že to byl pohled na pole kousek za Rudnou. Jo, a byl leden. Ke slyšení v Kameni.

mým ženám...

"Vzpomínáš jak jsi se bála lásky a jiných násilí?"

.....Snad máte někdy podobné pocity? Pokud ne, je konec! Nebo už dávno běží nový začátek? Nevím.....

pro jednu slečnu, kterou vůbec neznám, za pocit v letních Lovosicích

Svoboda

Zatím má poslední neúspěšná soutěžní povídka. Snažil jsem se mnohokrát zpracované téma "tajemného" obrazu zpracovat po svém. Pozn. Obraz z povídky skutečně existuje(včetně autora) a visí na stěně obývacího pokoje u mé tety. Vždycky mě fascinoval a při pohledu na něj mě napadl tento příběh.

***- ... utopen ... v borůvkách ...