čirá...

vyhlídka na jaro

svědí mne jakási rozverná nálada :-))

ze sb. Dětina

ze sb. Jen tak

aneb verše romantického cynika

Nevíme, zda je to pravda, ale pověst praví, že kníže Svatopluk první (? – 894), měl tři syny. Známi jsou však jen dva. Svatopluk druhý a Mojmír. O Predslavovi, jenž měl, snad, být třetím synem, se téměř nic neví. Pověst však hovoří o třech synech a prutech. Nevím ani, jestli pruty byly z javoru, ale to je asi jedno. Ale určitě nešlo o pruty na pomlázku.

(Něco na mě lezlo, do hlavy mně vlezlo nepoetické blábolení, hlavně že se rýmuje:-)

horského draka...

ochutnali jste někdy kov?...

...

...

vyber si...

a je to tu jak loni, zase...

první pohled za svítání

ze sb. Apolinářská

O plavcích na Vltavě bylo napsáno mnoho. Jak vypadá vor, ví i malé děti. Mne zaujala jiná věc. Když jsem pozoroval řeku pod přehradou, bylo mi jasné, že tudy prostě vory plout nemohly. Po cestě od Horní Vltavice, či Frymburka a někdy i až od Chlumu, prostě museli zastavit. Prameny dlouhých klád neměli šanci překonat několik kilometrů balvanitého řečiště až do Vyššího Brodu. Tenkrát to bylo jasné i plavcům a proto přistávali kousek nad dnešní hrází u vorařské louky. Zde vory rozebrali a pomocí volských potahů, převáželi kmeny do Vyššího Brodu. Klášter za to povozníčkům vyplácel 3 groše za fůru. Cesta tam a zpět trvala celý den. Ale byla to placená práce a té tenkrát nebylo mnoho. Majitelé spřežení na tom byli finančně velice dobře. A to i přes to, že osm dní v roce museli pracovat zdarma. Byla ti daň klášteru. Nezdá se to být mnoho. Za groš tehdy byla třeba slepice. Ale byly to peníze za práci. Většina pracovala zdarma

ze sb. Hepšík