Dělení
Nevíme, zda je to pravda, ale pověst praví, že kníže Svatopluk první (? – 894), měl tři syny. Známi jsou však jen dva. Svatopluk druhý a Mojmír. O Predslavovi, jenž měl, snad, být třetím synem, se téměř nic neví. Pověst však hovoří o třech synech a prutech. Nevím ani, jestli pruty byly z javoru, ale to je asi jedno. Ale určitě nešlo o pruty na pomlázku.
» autor: vavaoko |
Dělení
„Jen pojďte blíže synové!“ Tichý hlas přikázal.
Na lůžku stařec spočívá. A na své syny hledí.
Nepřišli spolu za otcem. Každý jen osaměle stál.
Jsou mladí, silní napohled. Ve svitu svící bledí.
„Stár jsem a vládnout nemám sil. Je k smrti cesta krátká.
Však zrána tvrz jsem opustil a k lesíku jsem šel.
Od lesa nejsou daleko výpadní v hradbě vrátka.
Těmi jsem z tvrze odešel, meč ostrý sebou měl.
Šest silných prutů z javoru. Přes luka vedla zkratka.
Les je zde blízko. Nadohled. Tam po ránu jsem šel.
Já káži vám být jednotní. Dí to i vaše matka.
Však zášť si v srdci nesete. Ne tak, jak bych to chtěl.
Každému jeden prut teď dám. A káži: Zlomte pruty!
Jeden prut snadno zlomíte. Zláme jej žena, děva.“
Javor je silou pokořen. Jak rákosu stvol dutý.
Synové pyšně přiloží do krbu zbytky dřeva.
Tři pruty stařec poté vzal a dal je nejstaršímu.
Hrdě a klidně pruty vzal a sevřel v silných dlaních.
„Učiň, cos s jedním dokázal. Teď ukaž svoji sílu.“
Svalů třes. Pot a rudá tvář. Pruty? Nic vidět na nich.
A mladší syn. I nejmladší. S pruty se v souboj dali.
Klidně i vztekle. S kuráží. Však pruty drží pevně.
Co hravě zvládli s jediným, se třemi nezvládali.
„Co já jsem čekal od prutů, to od vás čeká země.
Spolu musíte budovat, ctít, chránit tuto zem.
Když spolu v míru budete, jste pevni jak ty pruty.
Pokud však ve přích žijete, pak bude špatně všem.
Jeden po druhém padnete. Osud vás čeká krutý.
Svatopluk k předkům odešel. Zlý čas v zemi té nastal.
Bratři na otce nedali. Se zlou se potázali.
Zášť, intriky a jen zlá krev. Každý se silou chvástal.
Byl konec, s velkou Moravou, když do hrobů je dali.
„Jen pojďte blíže synové!“ Tichý hlas přikázal.
Na lůžku stařec spočívá. A na své syny hledí.
Nepřišli spolu za otcem. Každý jen osaměle stál.
Jsou mladí, silní napohled. Ve svitu svící bledí.
„Stár jsem a vládnout nemám sil. Je k smrti cesta krátká.
Však zrána tvrz jsem opustil a k lesíku jsem šel.
Od lesa nejsou daleko výpadní v hradbě vrátka.
Těmi jsem z tvrze odešel, meč ostrý sebou měl.
Šest silných prutů z javoru. Přes luka vedla zkratka.
Les je zde blízko. Nadohled. Tam po ránu jsem šel.
Já káži vám být jednotní. Dí to i vaše matka.
Však zášť si v srdci nesete. Ne tak, jak bych to chtěl.
Každému jeden prut teď dám. A káži: Zlomte pruty!
Jeden prut snadno zlomíte. Zláme jej žena, děva.“
Javor je silou pokořen. Jak rákosu stvol dutý.
Synové pyšně přiloží do krbu zbytky dřeva.
Tři pruty stařec poté vzal a dal je nejstaršímu.
Hrdě a klidně pruty vzal a sevřel v silných dlaních.
„Učiň, cos s jedním dokázal. Teď ukaž svoji sílu.“
Svalů třes. Pot a rudá tvář. Pruty? Nic vidět na nich.
A mladší syn. I nejmladší. S pruty se v souboj dali.
Klidně i vztekle. S kuráží. Však pruty drží pevně.
Co hravě zvládli s jediným, se třemi nezvládali.
„Co já jsem čekal od prutů, to od vás čeká země.
Spolu musíte budovat, ctít, chránit tuto zem.
Když spolu v míru budete, jste pevni jak ty pruty.
Pokud však ve přích žijete, pak bude špatně všem.
Jeden po druhém padnete. Osud vás čeká krutý.
Svatopluk k předkům odešel. Zlý čas v zemi té nastal.
Bratři na otce nedali. Se zlou se potázali.
Zášť, intriky a jen zlá krev. Každý se silou chvástal.
Byl konec, s velkou Moravou, když do hrobů je dali.
Tipů: 28
» 02.07.18
» komentářů: 26
» čteno: 668(26)
» posláno: 0
» nahlásit
» 02.07.2018 - 12:09
ttragelaf
ST ****************************
dnes Čechy, Morava i Slezsko
jsou ... ten okraj plátna
který veliké dubisko
Stěnka Razin
rád by
a mnoho je tu ještě uražených rodin
které k němu vyhlížejí
neb v náročnosti
se jaksi
.............. necítí
dnes Čechy, Morava i Slezsko
jsou ... ten okraj plátna
který veliké dubisko
Stěnka Razin
rád by
a mnoho je tu ještě uražených rodin
které k němu vyhlížejí
neb v náročnosti
se jaksi
.............. necítí
» 02.07.2018 - 12:37
Milena
Je dobré si to připomenout, neboť je to stále aktuální. ST
» 02.07.2018 - 13:00
1
ttragelaf: Dřevo je dostupné. Každý si může laťku nastavit, jak vysoko chce. Jen nevím, jestli je to dobře..
Děkuju.
Děkuju.
» 02.07.2018 - 15:24
Františku....pravdivé,čtivé proSTě paráda....moc díky za tvoje historické básně.
A moc zdravím.
A moc zdravím.
» 02.07.2018 - 18:03
Krásná pověst, pro mě pořád aktuální a moc oblíbená.
Děkuju za veršované podání. :-)
ST a Z
Děkuju za veršované podání. :-)
ST a Z
» 02.07.2018 - 18:24
2
***ST*** Z
Synové Svatopluka,
v hrobě již dávno tlejí.
Prut jeden zlomí dětská ruka,
nad třemi i siláci se chvějí.
Ty veršíky mravoučné
nutno mít stále na zřeteli,
sic národy silné, stručně
dají nám po …...
Synové Svatopluka,
v hrobě již dávno tlejí.
Prut jeden zlomí dětská ruka,
nad třemi i siláci se chvějí.
Ty veršíky mravoučné
nutno mít stále na zřeteli,
sic národy silné, stručně
dají nám po …...
» 02.07.2018 - 19:43
2
Je mi tě líto, Svatopluku,
anglán by řek: Your sons are silly.
V hrobě teď rotuješ ze svých kluků,
pěkně to všichni pohnojili...
Ty svoje dílko ale ne. ;-)
anglán by řek: Your sons are silly.
V hrobě teď rotuješ ze svých kluků,
pěkně to všichni pohnojili...
Ty svoje dílko ale ne. ;-)
» 02.07.2018 - 21:20
Viděla jsem kdysi parádní představení šermu v krásném dobovém prostředí a zůstalo mi v paměti dodnes a tvé zveršované podání zůstane taky, skvělé!
ST+Z
ST+Z
» 04.07.2018 - 20:23
J.F.Julián
souhlas s Kajutou
St
St
» 13.08.2018 - 21:56
ST*
a víš, jak to bylo doopravdy se vznikem Přemyslovců?
Že naše první a jediná dynastie vládců vznikla způsobem, jenž Jirásek nemohl při nejlepší vůli napsat do svých pověstí?
a víš, jak to bylo doopravdy se vznikem Přemyslovců?
Že naše první a jediná dynastie vládců vznikla způsobem, jenž Jirásek nemohl při nejlepší vůli napsat do svých pověstí?
» 10.10.2019 - 10:07
Elisabeth.S
Ať je to pověST či ne.. nádherně napsané!!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Ukolébavka | Následující: Daleko