Lilith

Kajuta: To teda ;-)
Kujůůůů za nakuknutí a díky ti i za komentík :-)

Ejhle, jak rušno je v hlubinách i pokoj pěkně zařízený mořskými řasami :-)
zpívání žínky a lasturové echodopisy, bublavý smích a přimrzlé rybky... do úhořího copu zamotám ST* jak mašli a schovám si dílko do vraku lodě, tam je velká truhla na poklady ;-)
Milý Kajuťáčku, moc hezké to na představivost i slyšnost i čtivost :-)
Copatá paráda!

ST ;-)

vavaoko: Ono psát se dá o všem, jakkoliv, to je na tom to krásný ;-) Moc děkuji za fajn komentík :-)

Tara: Čistotou ducha... to některé lidi děsí... hihi ;-) Děkuji :-)

ttragelaf: Pěkné a spojuji písmenka v DÍKY TI :-)

Ringo: Kdo ví, příbuzní Cimrmana jsme asi všichni ;-)
Děkuju :-)

ST :-)

ST

Kajuta: Kráááásná vize... ;-)

Kajuta: Děkuji, hlavně, že jsou korunky, i když těžce vykutálené... o to si jich víc vážíme a o to víc si jich užijeme ;-) časová tíseň mě naučila psát a myslet rychle... hihi

Kajuta: Já vím a obdivuji, jak vydržíš tu tvou šílenou práci, klobouček dolů a odpočívající nohy nahoru a čistou hlavinku... však ti to myslí pořád báječně... jen se nenechat otupit... ;-) NZ

Kajuta: Děkuju za parádní komentík, jsem nevyděšena, ale naopak potěšena a to veeeelice :-)

To mi něco připomíná, kdysi jsem četla jakýsi příběh či cosi z šílené prádelny, bylo mi z toho horko, upoceno a rukabolmo už jen při čtení... nepamatuji si, ale tyhle pocity mi zůstaly...
Hrůzná ta dřina, nekonečnost stupidního opakování... zničené ruce, záda i osobnost těch žen... do podoby otrokyň... uf

Napsal jsi to nádherně, opravdu překvapivé téma a moc se mi líbí verše, jak poutavě se dá psát o obyčejných věcech :-)
ST***+Z pro tebe, šikulko

P.S.: Celý triptych se ti moc povedl a není jen na jedno počtení, skvělé :-)

Svoboda je chytrá paní, vzácná... a není samozřejmostí… a když není, těžko se lidem žije...
nechodí do vězení, nemá ráda vládu jedné strany…
laškuje s manželstvími - někde je přísná, jinde ležérní... kamarádí se i s věrností... ;-)
někdy se jmenuje Svoboda slova a musí bojovat s protivnou Cenzurou...
umírání pro ni je největší obětí, ale někdy si toho ani neváží… jindy si dá říct… tolik životů už pro ni bylo obětováno… ale ona za to nemůže, je to v rukách a hlavách lidských, jak s ní naloží…
Jenže lidi ji zbožňují, chtějí ji mít, dodnes je však v některých částech světa jen snem… kde i s pravdou to mají moc těžké… snad láska jim to ulehčí…

A tobě za další parádnost ST*+Z za skvělé podání k zamyšlení :-)

Květka Š.: Jůů, děkujů paní učitelko :-)

Milena: Díky ti za komentík, snad ano :-)

vavaoko: Houpáni životem klidným i bouřným ;-) Děkuji :-)

ttragelaf: Díkujík :-)