Lilith

Kajuta: Já vím a obdivuji, jak vydržíš tu tvou šílenou práci, klobouček dolů a odpočívající nohy nahoru a čistou hlavinku... však ti to myslí pořád báječně... jen se nenechat otupit... ;-) NZ

Kajuta: Děkuju za parádní komentík, jsem nevyděšena, ale naopak potěšena a to veeeelice :-)

To mi něco připomíná, kdysi jsem četla jakýsi příběh či cosi z šílené prádelny, bylo mi z toho horko, upoceno a rukabolmo už jen při čtení... nepamatuji si, ale tyhle pocity mi zůstaly...
Hrůzná ta dřina, nekonečnost stupidního opakování... zničené ruce, záda i osobnost těch žen... do podoby otrokyň... uf

Napsal jsi to nádherně, opravdu překvapivé téma a moc se mi líbí verše, jak poutavě se dá psát o obyčejných věcech :-)
ST***+Z pro tebe, šikulko

P.S.: Celý triptych se ti moc povedl a není jen na jedno počtení, skvělé :-)

Svoboda je chytrá paní, vzácná... a není samozřejmostí… a když není, těžko se lidem žije...
nechodí do vězení, nemá ráda vládu jedné strany…
laškuje s manželstvími - někde je přísná, jinde ležérní... kamarádí se i s věrností... ;-)
někdy se jmenuje Svoboda slova a musí bojovat s protivnou Cenzurou...
umírání pro ni je největší obětí, ale někdy si toho ani neváží… jindy si dá říct… tolik životů už pro ni bylo obětováno… ale ona za to nemůže, je to v rukách a hlavách lidských, jak s ní naloží…
Jenže lidi ji zbožňují, chtějí ji mít, dodnes je však v některých částech světa jen snem… kde i s pravdou to mají moc těžké… snad láska jim to ulehčí…

A tobě za další parádnost ST*+Z za skvělé podání k zamyšlení :-)

Květka Š.: Jůů, děkujů paní učitelko :-)

Milena: Díky ti za komentík, snad ano :-)

vavaoko: Houpáni životem klidným i bouřným ;-) Děkuji :-)

ttragelaf: Díkujík :-)

Tara: To jsme dvě a děkuji ti :-)

Ringo: Moc díky ti za veršíky :-)

Kajuta: Krásně ti to poudá, poudej ještě ;-)

Kajuta: Milý fando, pane fantasto, kéž bych dokázala víc, třeba přenést se kamkoliv ;-)
Děkuji mooc za krásný komentík i vodotrysk :-)

Oj, pískové slzy asi moc bolí...
Mlsání dobrůtek v nás dítě probudí... a vzpomínky a vůně sladce ožívají... :-)

...na stonku se pohupuje rovnováha motýla
jak mořský koník zakotvený na chaluhách
toto je nádhernost... jůů

Sluneční puntíky zahradou se kutálí ;-)
a dveře jsou možná jedlé ;-)
Včelí kožíšky jsou slušivé... jééé :)

To je tak hezký, tak kouzelný, náš a přitom skrytý svět, stačí se jen dívat kolem sebe, víc, pozorněji... v našich myslích je všelicos schované ;-)
ST*+Z jak ušité šičkou, která se usmívá a nepláče pískové slzy panenek...

Láska šla do světa jak dáma, dětem a zvířátkům ze sebe rozdávala, ale proč ne všem? Proč na některé zapomněla?
Pak prosby mladých i starších vyslyšela, nečekané vyplnila, překvapila, je tak vzácná a prosit se jen tak nedá, musí přijít sama...
a tak chodí jen tam, kde je vítána a hýčkána... v srdích se zabydlí a ta srdce propojí... ale nehýčkána odchází...
umí být i samolibá, opičí či namlouvaná, jednostranná,
... ale lidé bez ní žít nemohou... ;-)
láska totiž vytváří nádherné umění nenapodobitelných pocitů... :-)

Tobě opět ST*+Z :-) a nepouštět, hýčkat :-)

Moc pěkné a zajímavé... a souhlas s Kajutou :-)
ST*

ttragelaf: Tak to ti tedy pěkně děkuju :-)

Bomejka: No, vono mi většinou 10 až 20 minut na báseňku stačí ;-) Děkuji moooc :-)

vavaoko: Děkuji moc :-)

Milena: To jsem ráda a moc ti děkuji :-)