šuměnka

show...let :))

luštil jsi v luštěninách
hrál v hrách
a skrze čočku hleděl na vesmír

smí krásno bolet?
smí rozzáři se stinná
zákruta v nach?

smí enigman být sir??

já zas to víno s duší ledu vítám
a odměnou je vždy pro ústa má
mě fascinuje jeho barva sytá
a chuť, co žilám žehná z podzima :))

jak vidno
jsi gurmán
someliér úst...:)

poznal jsem
pouště rozpraskané
a vítr síly tahounů
ledovou zem
kde mráz je pánem
a nebe v barvách neonů
poznal jsem
ženy krev a mlíko
horoucí, tmavé, necudné
nadzvih´ jsem lem
a zkusil přikout
sám sebe k jedné...řekla...ne...:)

znám slova o lásce i postoje kol lidí...

kam poděly se činy, se pořád tiše ptám?

vlastnit je přežitek a kéž to srdce vidí

dva lidi do páru - a každý z nich je sám...

...ano, je to přesně Ona
jsi výstižný
pro Ni...i pro nás...:))

pelyněk piju taky
k morfiu jsem se nedostala
až jednou zastřu zraky
ze srdce zbude skála...

a uvnitř cit - snad? to bych lhala...:)

ta pyramida
co na špičce stojí

stojí a hlídá
své číslo strojí

hraje a vida:
vzpomínky rojí...

občas - se dá prožít bílá noc a zamračený poledne
občas - je čajník jako hlavolam i pro tři chytré hlavy
občas - vzpomínka i sny potrhá a duši nadzvedne
a občas - kafe pijem a uvnitř hrnku počkáme si na vír

tvá meditace, blues a přítomnost
je jako pečínka, sosík a kost :))

dá se říct jen
že je hezká...?

Udeřila jako blesk
hláskuju Bé eL É eS Ká
mozek mám jako mnoho žen
poberu to do emocí
ráno v poli v představách
myšlenka je víc než zvoucí

cvok jsi, víš to? šumím ach...:))

René Vulkán:
blinda - je slepá plachta :)

nebude!
tím jsem si
jistá
víc než-li víc
máš šarm, vznešenost komtesy
a krásu létavic
síla tvých kořenů čistá

tak nech se vésti osudem...

a já vím, že to kočičí
je taky plné lásky
a těžko co ho poničí
Mohlo by sepsat svazky :))

mám Tě ráda, brácho! móóóóc...

bojuj
vrč
žeň ho pryč
pal
lásku do nábojů
čtyřlístek je tvůj klíč :))

chvála všem dobrotivým
slovům, co z tebe padaj´
holubí pírka sivý
v odlesku osud hádaj´...:))

sny, to jsou podvědomí
a podvědomí opak vědomí
a "dát si dvacet" idiomy
či "řeže dříví v soukromí"...:))

Seděla
v bordó klerice
jak blinda
k jízdě paprskům
jak stéla
v zemi, úžice
jak vlna
když si vyndá
svou sponu skrze ladný um
a pramen - smyčec čela
ji rozezní až
plná
zbarvená melodie vysvlékne se…

Jen tělo
vidno zplna
tvář hledem ode dna
se do kontrastu nese
od ruda po svou bělost
myšlenko
neznevaž
co oko uvidělo

… vesmírný inventář…

naděje nesmí zaniknout
alespoň jiskřička má se hřát
osud je ku všem akorát
ač zdá se, že nám nechce hnout...

velmi emotivní!

i Tobě, srdíčko moje rozesmáté
i Tobě - neboť máš srdce rudozlaté :))

Ten koment píšu nanečisto
klid uzavřených míjím vrat
vítá mě svět svým - je tu místo
a já se nechci znovu bát...:)