Barbar

Zanech dívko vzpomínání na ty zašlé časy
řasenkou od Meybeline prodluž svoje řasy
říkáš, že jsi vlastně tygr, tak buď trošku ostrou
toho svýho tygra probuď, ať hne svojí kostrou
láskyplně ho propleskni, pomiluj ho velmi
ať ta vaše lásky vášeň vzbudí ve vás šelmy
pak nebude na vzpomínky vůbec žádný čas
nechte si to na tu dobu, až zšedne váš vlas.

esence je výluh citu
miluji když právě jsi tu
jak zacházet s esencí?
přec jen nejsme bez šancí......

Čas je přítel bezohledný
někdy strašně letí
když to nechceš zas se táhne
je jako hra dětí

Lehkým dechem probuzená
prudkou vášní hořící
Ve slovech jsi víla němá
emocemi mluvící

Ten pocestný ví co dělá
množí krásu ve světě
Neplač ani nehořekuj
ukaž radost ve větě

Krásná jsi a voňavoučká
milá nejen k vonění
Vše přebolí dřív než myslíš
dřív než oschne osení

Se slovy si hravě hraješ
čtu to jako pohádku
Reakce jsou všechny krásné
nic nestojí za hádku

S tou hudbou těžkou miluješ se
lehce jak motýl na květu
A ohlas lásky otiskne se
v těch textech co si
já teď čtu.....

Ber ty sladké bobule
do rtů jenom zlehka
kdybys více přikousla
asi by ses lekla

Jak kopyta koní
ve tvých spáncích buší
Chuť se v kámen mění
klín to dobře tuší

Sen je spíš nepřítel
co se ti to zdálo?
To co máš v náručí
to je přece málo...............

Kdysi mne napadlo.......

Tentokrát nahoře bez
Ztracená láska
Někdy přijde chvíle, kdy se láska ztratí
neplač, nenaříkej, vždyť je to chlap v gatích

Mnoho takých chlápků, líbat by TĚ chtělo
jen pro TVOJI krásu, pro tvé hebké tělo

Lépe je včas poznat, pravdu nehoráznou
než se spářit navždy, s lumpem, s lůzou strašnou

Chvilku bude bolet naražená duše
potom ale k tobě, princ bílý přikluše

Přikluše na koni, na koníčku bílým
a stane se na vždy, tvým JEDINÝM milým

Nenech se blbě utěšovat a žeň je!!!!!!!!!!!!!

Neplač dívko nad kytkama, nezůstaneš navždy sama
Těch co by Tě chtěli, pro tvou krásnou líc
Těch je kolem tebe, jistojistě víc
Těch co jenom loudí, chtějí urvat cosi
Ať ti není líto, ať je touha zkosí

Lepší zavčas poznat, krutou pravdu drama
Než zůstávat ve lži, v záhubu jít sama
Čas však všechno zhojí, zjasni svoji líc
Někde na Tě čeká, na svém koni princ

Už se k Tobě hrne, na svém bílém koni
oči plné ohně, touhou celý voní
To je pro Tě pravý, Tvůj jediný milý
Ten Tě neopustí, dosmrti ni chvíli

Otázka je jiná, chceš to takhle míti?
Jestli ale nechceš, pošli ho do ří
mskokatolického semináře.

Je smutné se loučit s duší
co tu s námi kráčela
s úsměvem si zavzpomínej
odhrň si vlasy z čela

Když jdu spát je mojí touhou

stát se tvojí hračkou



Být v tvém loži mončišákem

spát se svojí Kačkou …...







…..V toku času moje touha

pomalu se mění



Být tvým milým, spávat s tebou

dnes mé přání není



Nevím zda je to nevěra

mám-li rád i jiné



Tebe mám rád moje Káčo

byť jsi děvče staré



Kromě tebe však miluji

Děvče co je jaré



S tou se líbám, miluju se

sdílím s ní i lože



Tobě Kačko jsem postavil

jen boudu na dvoře



Hlídej dobře moje lásky

moje holka stará



Jako štěně kdysis ráda

vždy sis se mnou hrála

Rozhlédni se po peróně, nejsi tu sama, máme tě rádi. :-)

Koleje se stáčí
za zatáčkou mizí
ruka na mé paži
náhle je jak cizí
V jízdním řádu pátrám
kam jsem to jet chtěla
cítím jak už chátrám
snad jsem odjet měla
byl ten vlak poslední
nebo jiný přijde
zestárne mi tělo
nebo s duchem vyjde

Na otázky tyhle
hledá odpovědi
spousta vrstevníků
nejsou ti co vědí
poznáme to všichni
ve stejné okamžiky
potom už se dělá
jen křížek do matriky

neboj se holka
že budeš sama
bez chlapa, s chlapem
furt je to drama
netlač se silou
za ňákou metou
někdy je lepší
být jenom tetou
když už si myslíš
že zbudeš samou
tak náhle zjistíš
že budeš mámou
někdy to přijde
tak jako samo
a už ti říká
miminko mámo
a potom lítáš
jako to éro
a tvůj chlap čučí
z gauče jak péro
vzpomínáš smutně
jak bylo dobře
s uschnutou kytkou
v tý temný noře

ROZVOD! to je strašný slovo
Macecha je horší
Když má ona srdce zlaté
jejda, kde to končí????

Koho potom srdce bolí
koho pánBůh trestá
Kde se skrýt před ránou holí
kudy vede cesta?

Která z vás je "postižená"
která má tu smůlu
Žádná není tady hlavní
není matka úlu

Teskno je samé
naděje klame
Smutek se skrývá
i v teplé vaně

Jen dívko neplač nad točením
já jsem tvůj vítr do plachet
I když se točím za jinýma
vždy rád se vracím k tobě zpět

Voníš mi jarem vůní květin
na louce z jara rozkvetlých
a v noci temné na robotě
mi v uších zvoní vždy tvůj smích

Já mám tě rád jsi polní víla
patronka květů na polích
A z květů těch já uplet bych
přec z ráje onen první hřích

Anoníme, Anoníme......
Já jsem Barbar a tak si taky neupřu upírat názor.
Jenom rozladěné se má ladit, to naladěné snad už ani nee.
V barevném sledu pastelek v duze...rozuměj: pastelové barvy.
MI touhu tetuje je naprosto správné vyjádření pro melodii dílka... nádherné.... :-)
JÁ - nikdy nemaluji, vždycky jenom maluju!!!! a su z Moravy!!!!
a film si přemítám za víčky ... přece si ho za těma víčkama nebudu promítat na zeď!?!, radši si o tom něm popřemýšlím, možná by to svědčilo i tvým myšlenkám, popřemýšlej dřív, než napíšeš, potom piš a můžeš to hodit do mušle (případně roztrhané do více mušlí).
No teď už z toho jsi určitě Labuť i ty Ano? nime?
Nebuď labuť když ¨si ......
Například já jsem Barbar

Na rukou Tě budu nosit

Modré z nebe snesu Ti



Často slýchat v temném parku

Nebo v tichém zákoutí



Když však získal co si vzpomněl

Když už neměl co si přát



Hledal jinde novou oběť

Potřeboval znova štvát



Co to nutí tyto lovce

Slibovat a opouštět



V čem je skryta jejich touha

Má se jim snad odpouštět?



Nikdo neví co se děje

V duši lovce hrdého



Trpí? strádá? či si hraje?

Je v něm něco tvrdého?



Nelitujte tyto tvory

Není co jim závidět



Jednou se jim všechno vrátí

Budou se nenávidět



Potkají tu lásku pravou

Zcela se z ní zblázní



Ona však jde svojí cestou

Žije svojí strázní



Krutá muka která dříve

Uchystali dívkám svým



Uvrhnou je do zoufalství

Život se jim změní v dým



Čím déle pak budou v světě

Tím víc trýzeň narůstá



Jejich život smutně končí

Hrob jim travou zarůstá



DOBŘE JIM TAK HAJZLÍKŮM