Jarní dech» autorka: ann-ihilation |
Každý den umírám,
Abych se na sklonku večera zrodila znovu
Jako vločka sněhu
V tvých něžných rukou,
Ze kterých mě propustíš
Jako bosou vílu za svítání
Vílu, která tančí se zemí,
Jejíž bolest krůpěj po krůpěji taje
A tělo splývá s mlčenlivou rosou
Sesbíráš mě lehkými dotyky rtů
Z rostlin zrozených jarem
Až najednou ucítím
Jak do mě vdechuješ
Mou ztracenou duši
Abych se na sklonku večera zrodila znovu
Jako vločka sněhu
V tvých něžných rukou,
Ze kterých mě propustíš
Jako bosou vílu za svítání
Vílu, která tančí se zemí,
Jejíž bolest krůpěj po krůpěji taje
A tělo splývá s mlčenlivou rosou
Sesbíráš mě lehkými dotyky rtů
Z rostlin zrozených jarem
Až najednou ucítím
Jak do mě vdechuješ
Mou ztracenou duši
Tipů: 15
» 19.03.13
» komentářů: 9
» čteno: 732(17)
» posláno: 0
» nahlásit
» 20.03.2013 - 17:19
uííí, děkuji, takhle milé ohlasy jsem nečekala a hrozně mě potěšily :)
» 20.03.2013 - 17:30
Lehkým dechem probuzená
prudkou vášní hořící
Ve slovech jsi víla němá
emocemi mluvící
prudkou vášní hořící
Ve slovech jsi víla němá
emocemi mluvící
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Nesmrtelnost? | Následující: Prý poezie,