zelená víla

to je krásný!!! otisky uvnitř nás...

tedy to jsem se teď nasmála... jsi mě neskutečně pobavil - já totiž prostě ptáky nemám ráda, vím přesně proč , ale ten důvod je tak hloupej, že si ho nechám pro sebe... ale ptáky nee :-)))

i když se říká, že zůstat na dně je dobrý, máš se od čeho odrazit, je to pomyslné dno, odrážíš se už s tím, co máš v sobě prožité a zažité... pokud tě důvody dusí, jen přežíváš, ono je spousty slasti i krás ve všem... jen se tomu otevřít... :-)

tedy to je drsná škola... radikální řešení, který by asi ne každý vydržel... ale kus ojedinělosti v tom je, někdy si člověk stěžuje na málo lásky, na málo citu, na málo jídla...a až když mu život přinese zážitkem opravdu to málo toho všeho, zjistí, že předtím mu nic nechybělo... a začne si toho vážit... a cítit se svobodně šťastný...

no to snad néééé... já rozumu přikládám velkou důležitost... užitečnost sobě vidím v něčem zcela jiném než ve vynášení odpadků :-))) ( to zvládne i ten bernardýn :-))

umíš! krásný...

:-)

vnitřní zrak, vnitřní pocit, vnitřní cit... ty okraje naší duše, co poodkrývají nás a posunují dál... krásně napsáno...

zapomenout snít by byla škoda, ono až to přebolí, člověk si to ještě umí vychutnat...

časo - sběrná...

malé zázračné všechno...

pravdu třeba objevovat...

v nepřítomnosti příznivého větru, kormidlovat dlaněmi... :) jedinečná

krásné, intimno ve dvou....

souhlasím s hloubavou...

nutíš mě přemýšlet... jistě se sem ještě ráda vrátím...

Marta Valenová: Liška76: jak koukám je třeba to zkopírovat do vyhledávače a pak to jde...

vrásky jsou životní odezvy... a ty od smíchu jsem průzračné...

otázka proč zůstává na pořád... bohužel...

zrající...