Pomoz mi» autorka: jantar |
Mokré stromořadí
za tvým odchodem
zbylá slova proti srsti hladí
a ony v padajících listech
ztrácejí barvu poezie
Jinovatka v zácloně pavučin
píše jinotaje
Čtu v nich
o dozrálém ovoci
O něze
propadající se do noci
Milovat mi nedovolíš
Proč si navzájem
nemůžeme pomoci?
Neslyšíš mě!
Říkám víc než chci
Marně maluji sny
Korouhev se stále točí
Vítr si pohrává s odcházejícím časem
Zůstává spadlé hnízdo stesku
Ozvěna v rozbité kleci
Dá se zapomenout snít
o tom co nemám
co jsem ztratila
v co jsem věřila
že ještě mám?
za tvým odchodem
zbylá slova proti srsti hladí
a ony v padajících listech
ztrácejí barvu poezie
Jinovatka v zácloně pavučin
píše jinotaje
Čtu v nich
o dozrálém ovoci
O něze
propadající se do noci
Milovat mi nedovolíš
Proč si navzájem
nemůžeme pomoci?
Neslyšíš mě!
Říkám víc než chci
Marně maluji sny
Korouhev se stále točí
Vítr si pohrává s odcházejícím časem
Zůstává spadlé hnízdo stesku
Ozvěna v rozbité kleci
Dá se zapomenout snít
o tom co nemám
co jsem ztratila
v co jsem věřila
že ještě mám?
Tipů: 27
» 03.02.13
» komentářů: 25
» čteno: 576(17)
» posláno: 0
» nahlásit
» 03.02.2013 - 09:11
Krásná, plná citů, nabitá, až možná příliš smutkem. Ale rozhodně hezky napsaná :)
» 03.02.2013 - 10:25
krizekkk
Ozvěna v rozbité kleci...ST
» 03.02.2013 - 11:09
zenge: jasně, je tam taková vhozená, asi má jen smysl pro mne, to se stává... děkuji
» 04.02.2013 - 10:38
Snad se ty břehy najdou. Spojí. A slova budou slyšena a korouhev smutku otočena o sto osmdesát k úsměvu.
» 08.02.2013 - 13:29
zapomenout snít by byla škoda, ono až to přebolí, člověk si to ještě umí vychutnat...
» 17.02.2013 - 23:29
Je rozdíl mezi sněním ve spánku a stavu bdělém.
Podvědomí promítá nám spíše den,
však sen ve dne táhne nás zas spíše do postele...
Podvědomí promítá nám spíše den,
však sen ve dne táhne nás zas spíše do postele...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Hradní paní | Následující: Půjdeš zase sám