zelená víla

enigman: když já si myslím, že některé myšlenky by měly být stálé a ustálené... a když něco vyměníš, jak se to může rozzářit?

enigman: jenže co je svoboda... někde vzniknout nebo možnost myslet na cokoli bez mantinelů?

básněnka: to víš že mám... :-)

hmmm... podpora jasu v jasu...

silná...

přemýšlím o svobodě... mám dojem , že svobodná jsem v myšlenkách, v citech, v pocitech, sama v sobě... ani v lůně jsem svobodná nebyla, ale závislá...

dokud se nezboří život, tak je to dobrý....

jojo romantická vstávání ve dvou...

tak to je úžasný... od začátku do konce...

mám ráda vzpomínky.. zůstávají jen ty hezké ...

ty nejprostší věci jsou ty nejdražší... a psí radost je velmi velmi přirozená...

praskání ve švech ještě není prasknutí...

a takový švestky v parmské šunce na slivovici nejsou vůbec špatný :) a s něžnou nebo v něžný nádobě... neodolatelnost...

já tedy kávu sama nepiju... vstávám s čajem... ale dobrý pohled do kanclu... :-)

já si někdy v prázdnu lebedím, slyšel někdy tu ozvěnu? - tedy v prostorovém prázdnu...
lidské neznám, myslím, že není, ať jsme jakkoli naštvaní či osamělí, nejsme prázdní... leč pečená jablka se skořicí na másle...hmmmm, a to nejsem na sladký, ale tohle je blaženost...

tak já bych sníh brala jen na ty Vánoce a pak bych si zase klidně užívala bez něj... tedy na horách samozřejmě ne... ale že je krásně jiskřivej a má v sobě velkou hravost je pravda ...

krásně napsáno nic... mám ráda pocity v básních a vlastně v čemkoli...

jezdícími schody na začátku až po konec zdát... super, líbí si mi to přirovnání...

jemná..

já bych viníky nehledala, to je velkou propastí... a ztráty i nálezy nejsou vůbec špatný... :)