zelená víla

Kajuta: kdybych na Moravě zůstala, tak tancuju u cimbálu... popíjím vínko... Ale fakt mi to místo a ty lidé a jejich mentalita přirostla k srdci... i když mi pak moje kamarádka, co si moraváka vzala tvrdila, že to tak růžový není... asi ne, ale pro mě to vždy bude místo, kde je mi neskutečně mile...

Petříčku, Péťo... hmmmm...
krásná...

Kajuta: no Moravu jsem si zamilovala po pár hodinách... prodávala dům, dávala výpověď, kupovala dům... asi mi naučila i dva rýmy... no ještě že ne rýmu :-)) Pipi je jako na mě ???

Kajuta: Moravo, má lásko... :-)))

Kajuta: moje básnické všechno :-)) více ode mne není možno očekávat ... a jsem ráda že líbí..

stavím je ráda... blázny jedny zmrzlý... :-)

ticho tich
stéká jako rozmrzlý sníh
modro oblohy
hladí nos plný pih

zrovna dneska jsem hledala jaký přání bych rozeslala po práci, nic mě neokouzlilo, nakonec jsem našla fotku mojí psí holky jak se usmívá a pak když jsem si myslela jak moc šikovná jsem přišel zádrhel, nemám program jak psát do fotky... :-) no co - vytiskla jsem fotku a namrskala to tam ručně, takže Krásné svátky a v roce 2014 hodně úsměvu...

Klidné svátky přeji i když ne s tím třpytivým sněhem.. ale to přeci nevadí :-)

moře - jezdila jsem tam jako malá, ale pamatuju si krásnýho sošného delfína, zmrzlinu, černou mámu a tátu a sebe bílou s hadrem na hlavě sedící na záchodě :-)) - jako velká, když jsem ho viděla, tak jsem křičela ahooj moře a říkala jsem mu jak velký je... miluju bosé procházky po opuštěných plážích ráno a večer, přes den ho nenavštěvuji:-)směju se tomu jak moje zlatá holka čekala na břehu a snažila se zachraňovat ty, co se koupou nebo mě, usmívám se nad závody s ní v plavání, který jsem nikdy nevyhrála... miluju ranní hory, jejich vůni a okázalost... nadávám kopcům, který zdolávám a směju se běžení či sjíždění dolů po zadku... jak je někde tráva a někde se kouluješ... vzpomínám na to, když mi kluci nosili krosnu ,aby se mi lezlo líp, spaní v noci a strach z medvěda, jak jsem všechny vzbudila a vystrašila... jízdy stopem a poznávání nových lidí, který se ti usadí pod kůží...procházky s kamarádkou - posezení u naší chaloupky, která nikdy nebude naše, rána v posteli s melounem... všechno tak zní, voní...

já mám poklizeno celoročně a Vánoce můj postoj nemění... nešílím, dárky mají potěšit a ne soutěžit...a jelikož sebe i mé blízké obdarovávám celoročně není třeba něčeho velkého...a tak já ty Vánoce mám spojené s vonícím stromkem a klidem a pohádkama :-))))) Krásné svátky...

láska laskavá...

láska k čemukoli je štěstí, plamen i mráz... rozzářenej člověk - není krásnější pohled ani setkání...

život občas bolí, ale vždy se vyplatí vstát...protože když duše vidí i kouzla, co jsou - hojení se pak stává cestou krásnem...

Kajuta: a o nové rozměry v této době jde :-))mňam...prej pajdalíka :-)) skáčeš líp jak veverka, řekla bych a s opicí máš genetický základ podobnej, kór ty :-) vzpomeň si na počátek éry berle :-))takže... žádnej spodek potravního řetězce, ale možnost úprku vpřed :-)

Kajuta: ona ti na šrouby kašle... jí jde jen a jen o lidi.. :-))a víš jak to je v krizových situacích sníme psy či ty slabší jedince :-)

Kajuta: na stromě bys otíral zpocené čelo :-)))) a ona by tě ulízala i tam :-))

Kajuta: no tak jasně že bude... jinak bych to neviděla :-)))... jo zpátky?? já myslela nějaký rychlý a zlobivý, ale nakonec Stella jako malej šílenec bude dobrá :-) ta tě z tý postele rychle vyžene... :-)))

já mám tak ráda texty, co mají hloubku, sílu, to něco, co zjemňuje... a tohle zahřálo... ale u tebe se nikdy nenajde veselost či smutek za každou cenu... a za to díky...
Jinak mávám do pokoje číslo 9 a .... držím palce a až se zítra vzbudíš z tý pohádky o šroubech, tak se koukej ozvat :-))))
nebo ti tam pošlu nějaký psy :-))))

pěkný... mám ráda nebe a jeho pozorování tudíž i hvězdné...