svědkem volnosti...
...
» autor: enigman |
listí ovocných stromů
už dávno leží
na chladnoucí zemi
a spletence větví prozrazují
zanedbané prořezání
zima se snaží spoutat břehy
ledovým pancířem
a skrýt bohatství říčního dna
zatímco uprostřed trsů balzamín
pokyvuje ojíněný bodlák
žezlem laskavosti
nakladl jsem oheň
v mrazu uprostřed prázdnoty
nic nechutná víc
jako opečená jablka
a jejich vůně se stává
dlažbou i stropem
v objetí s nebesy
jež vypráví prastaré báje
z říše blaženosti
Ianus dvou tváří
otvírá sekt uprostřed sněhů
a já připíjím dívce
líbeznosti květu
v šatech z leknínů
co má ve vlasech
modrozelenou sponu z vážky
políbené slunečním žehem
přitančila ke mně
tichá letem puštíka
a snítko koniklece
do klopy vpletla
to se tak stává
když na horském plesu
vánek prochvívá jehnědy
a spřádá zásnuby lískových keřů
vroubených zlatým oblakem
už dávno leží
na chladnoucí zemi
a spletence větví prozrazují
zanedbané prořezání
zima se snaží spoutat břehy
ledovým pancířem
a skrýt bohatství říčního dna
zatímco uprostřed trsů balzamín
pokyvuje ojíněný bodlák
žezlem laskavosti
nakladl jsem oheň
v mrazu uprostřed prázdnoty
nic nechutná víc
jako opečená jablka
a jejich vůně se stává
dlažbou i stropem
v objetí s nebesy
jež vypráví prastaré báje
z říše blaženosti
Ianus dvou tváří
otvírá sekt uprostřed sněhů
a já připíjím dívce
líbeznosti květu
v šatech z leknínů
co má ve vlasech
modrozelenou sponu z vážky
políbené slunečním žehem
přitančila ke mně
tichá letem puštíka
a snítko koniklece
do klopy vpletla
to se tak stává
když na horském plesu
vánek prochvívá jehnědy
a spřádá zásnuby lískových keřů
vroubených zlatým oblakem
Tipů: 17
» 10.12.13
» komentářů: 11
» čteno: 554(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 11.12.2013 - 18:52
krizekkk
Kladení ohně... ST
» 12.12.2013 - 01:06
já si někdy v prázdnu lebedím, slyšel někdy tu ozvěnu? - tedy v prostorovém prázdnu...
lidské neznám, myslím, že není, ať jsme jakkoli naštvaní či osamělí, nejsme prázdní... leč pečená jablka se skořicí na másle...hmmmm, a to nejsem na sladký, ale tohle je blaženost...
lidské neznám, myslím, že není, ať jsme jakkoli naštvaní či osamělí, nejsme prázdní... leč pečená jablka se skořicí na másle...hmmmm, a to nejsem na sladký, ale tohle je blaženost...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: elegantní... | Následující: čalamáda myšlenek...