René Vulkán

i tobě, kámoško

ať se daří

Asi není pro poezii nutné do zbla vylíčit děj a zrýmovat ho.
Mnohdy je zajímavější nechat dílo v črtech, aby v něm byl prostor pro fantazii čtenáře.

M.A.Rek:

:-)

sváděl jsem se ženou
sváděl jsem půtky

o každou knížku
hádky prudký

dřív než jsme se bodli
tak jsme se shodli

nosíme je
do knihobudky

ta moje
je jak z hejna

v každém období
stejná

jestli je to o tobě, bojuj!

Panna Dana
nabrnkla si Dána

Teď je od něj zvána

Každá její kámoška
závistivě čumí na ně

Pozval ji domů
do Kodaně

jde ti o ptáka?
šeptal jí do ouška

šlo jí o něj...

pořídila papouška

hladíval jsem po líčku
slzu nenechával stéci
chtěl jsem hladit po tričku
studem neutéci

Pestré.
Jen bych se přimlouval za čistší rým k "nití", tedy slovo končící na "ití".

lásky básníků
jsou jiné než chasníků

básní se city neúspěšně poperou
chasníci se s nimi neserou

Hory a moře, to je moje.
Barvité dílo.

tajemství přírody:

Dík za kvalitní komentář!

M.A.Rek:

dík

Jeden pán z Černovic
měl dojem že má víc
rozumu než jiní
Že má hlavu jako dýni
Tak zavřeli ho do Černovic

vypil jsem láhev vodky
vypil jsem ji na ex
pozvracel si botky
a stará byla rázem ex

A taky v nížinách
střevních kalů
válí se slova
kdejakých kvákalů

Tam se brodívá
smradlavým marastem
Tam leží výsledky
kvůli nimž nerostem

silně aktuální

Milé, lehce načrtnutá imprese.