René Vulkán

byron:
Zdar byrone, dík za komentář.
A já mám, krom poděkování, k tobě taky komentář:

poslední báseň jsi sem dal, možná napsal (to nevím) někdy v únoru
začínala malebně: Tma prostoupila skrze zdi, když našel jsem tě v tichu ... to znamená - kvalita, umíš ...

A tak si říkám, chlape, neflákáš ty se? já bych si taky rád počet ...

Jeníku, pokus se na tom ještě zapracovat.
Nápad, sdělení je dobré a má co říct,
ale je škoda, že to rýmování (pokud jsem to teda správně pochopil) není dobré.

moudré

zlomil jsem si bérec
a složil se na koberec

že je to peršan za 100 litrů
mě bylo úplně putna

:-)

:-)

umyl si hlavu
v parním generátoru
teď už nemá co

voňavě něžná

Popelem
sypávali jsme
chodník od dveří
když zima roztrousila peří
aby se tělu nestalo vůbec nic

Popelem
znamením na čele
je dáváno mnohem víc…
(a nejsou v tom žádná kouzla)
…aby nám duše z cesty neuklouzla

máš tam silné verše

namátkou:

škrcen slovy

Lidi, kde berete toliko nápadů na báseň každý den?
Chtěl jsem napsat na lidi, ale Liliti.
Máš můj obdiv. A to nejen za objem, ale i za barevnost fantazie a vtip.

Jinými slovy, obdivuji kvalitu tvých pilin.

... přeji požehnané Velikonoce

Neodíď odo mňa
keď sa vo mne stmieva
... nádherný verš a silná touha

sice krapet militantní, ale proč ne

bezva autovykreslení, hned mi je leccos jasné

Tara: Tys kominice?

Často mě nenapadá, co psát k tvým jednotlivým básním, abych se neopakoval. Proto si říkám, proč nenapsat něco k celku, tedy jakýsi kompilát ke tvým mnohým básním.

To první, co mi přijde na mysl, je různorodá pestrost, svědčící o bohaté fantazii, sečtělosti a veliké šíři zájmů.
Potvrzuje se mi to nejen při četbě tvé tvorby, ale i z osobních setkání v Počátkách.

Dalším postřehem je to, že i v básních vypravěčských, tedy dějových, zbývá vždy dost místa na poetiku. Jinak řečeno, próza v tvých básních neubíjí poezii. Podle mě jde o zřídkavý um, sdělit dějový prožitek nepopisným způsobem.
Ale to (pro mě) podstatné je tohle, tedy jakási „vulkanická“ definice Kajutovy tvorby:

Jde o specifický pohled z barevných okýnek kajuty na nedozírný vlnící se oceán. Ale taky naopak, o nakouknutí okýnkem do mystického vnitřního prostoru už zmiňované kajuty.

Tara: dvojka jako známka, nebo, že druhé je haiku, nebo nejlepší nebo tak nějak?

dvojka jako známka, nebo, že druhé je haiku, nebo nejlepší nebo tak nějak,

Hanko, vítej na modrých stránkách a ať ti to píše!

láska fakt taková je