René Vulkán

Verše jak víno jsou:

milenec ze severního pólu
něžný jako granát

do pastí magnetismem žene
pravdy - koleje vyježděné
hlazená omítka ocelí slov draná
v kostnici tvého osrdí
sebeklam, jediné své dítě
v zahradě obehnané trny
se naše Jedinečnost nesmíří
Ty zadlužené rty
plné věcných břemen
řemen důvěry v půli
přehryzávám
Saldokonto uzavřené.

Celý to je špičkový!!!!

napadlo mě jen:

Kokeš!
Co chceš?
Toho zadního, vem palicí a zabi ho!

Paráda, pošmak při počteníčku příběhu počínajícího písmenem Pé!

ty brďo, ta je

Korkoro: dík

Napadla mě tahle varianta, neříkám lepší, jiná

Ráno vstalo bez citu
klaun už svoji ztratil tvář
Moje milá nejsi tu
koukám se na kalendář
Vzdálený je to Svět
jemu nelze rozumět.

ta
mě
potěšila

hravá, nápaditá, nabušená

dobrý nápady
a vtip

kdyby nic jinýho tam nebylo než:

Nevíš, kde jsem si odložila klíče od Domova?

tak by to bezva

mlžně pěkná

dost dobrá

vytáhl z rukávu
mlýnek na kávu
chvíli mlel
a pak se smál
dojem na nás udělal

Květuško, ty máš fantazie na rozdávání

to není vůbec špatný
protože rovnoběžky se protínají až v nekonečnu, je i zahrada nekonečná

jen aby byla přístupná i zvenku
je ta zeď moc vysoká?

Ringo: když holkám koukají části předků
líbí se nám, líbilo se předkům

když holkám koukají části zadků
vyjde to nastejno

jejda,
to je pěkný až k pláči

nápad kvalitní
možná by to chtělo zvýšit spád

ale jen machruju, sám nevím jak

co získal jsem
kterou získal metu

závislost
na na americkou cigaretu

přešel jsem
kolem ní
a dal jí loubáka

dostal jsem
po holeni
a padáka

děvka?
ne, šéfka!

kapři letos
byli tučné
dostali mě
zas na krční