René Vulkán

poselství se mi líbí

forma je (podle mě) trošku
sešroubovaná

bído
přece tě mám rád

jen nemít hlad

závěru
moc nerozumím

-

nacpává se chlastá
proto píše skvěle
a basta

*

Má žena právě čte našim vnoučatům v Francii přes WhatsApp pohádku. Pěknou jak ta tvoje.

M.A.Rek:

o Slunci, ale ten politickej smysl je zajímavej

Píšu znovu a znovu
nemůžu najít
poštovní sovu

kdyby se jedna
dopisu ujala
tak ze skuhrala
byl bych osoba bujará

M.A.Rek:

výborné!

ok

Text dokáže zaujmout díky vnitřní kontinuitě. Ač je na pomezí volného a vázaného verš, její "uvolnění" nevadí a nebere jí poetiku. V použití silných obrazů, často evokujících plynutí času, pomíjivosti a volání silné touhy, je právě silná a dává svému sdělení váhu.

Mám to rád, staré vůně.

Nejstarší paměť je ta na vůně.

spíš mi to přijde,
než jako haiku,
na aforismy

ale dost dobré
a trefné

Vždycky
čumím
na
projev
tvé fantazie,
která je úplně jiná, než moje.

Dota Slunská:

od tebe mě to opravdu těší

být zbavený krve má jedno plus

nejdou po tobě upíři

M.A.Rek:

přesně to furt dělám, abych přišel na to, vo čom to je

p
o
b
a
v
i
l
o

hlavně závěr

*

Parní lokomotivy miluji dodnes.

Ostatně i další vlaky

taky

čarodějka milá
na šabatu pila
potom strašně blila

proč ta slunná Kalábrie
stále mi v mozku ryje