paulín

Hostina plná
sladká i milá
panna by pila
pán zas pích by rád.
Však opak pravdou as.
Dávám Ti plný hlas.
ST.

ST.
Každý má svého anděla.
Je potřeba se taky o něj starat.
Pak se ti odvděčí v těžkých chvílích.

No tak milé a příjemné to bylo.
Ať je to tak všude jako ve tvé básni.
ST.

ST.
Moc pěkné.

Na dávnou lásku vzpomínat, to nejhezčí na světě.
Jen pak ale smutek z toho plyne,
že není třeba už mezi námi.
Čas však zahojí pak rány.
ST.

Ono se pak říká pozdě Bycha honiti.
Teď nevím vlastně kdo je ten Bych.
Je tím myšleno asi kdybych atd.
ST.

V pohádkách jsem o něm slyšel, však asi nevíš, že opravdu existuje.
Ovšem v malém měřítku jako model který je ovládán na dálku.Kdysi jsem o něm četl v odborném časopisu.
Jako úlet moc dobrý.
ST.

Moc hezké, hřejivé a romantické.
To jsem si panečku početl.
ST.

Ano pět neděl v baloně, tak to bych bral.
Kdy je start.Vezmu slepice, budou čerstvá vejce.
Budou se na opuštěném ostrově hodit.
ST.
Krásná báseň.
Mám z ní takový povznášející pocit.

Slovní hříčky, slova štosy, žádné příčky,chytré pštrosy,
hloupí sloni,co rýmy nedohoní.
Jó v Riu tam se jinak žije, a Ježíš na to vše dává bacha.
ST.

ST.
Fajnová je.

Ano každý to zná.
ST.

To neztrácí se její síla
jen se schovala za první roh.
ST.
Tak hledej a najdeš ji, určitě.

Moc hezké a upřímné.
ST.

Hvězdy, kupy
jen podívat se vzhůru více.
Pak vše ostatní je jenom bláto,
vzdychnout pak
stálo to za to.
ST.

Tak zmalovaná hadí žena
do kůže své tak vysvlečena
prochází ruce její tělem
ta jistě je tvým andělem.
ST.

ST.

Ano život je celý překvapení
co nebylo může být a co bylo už
být nemůže.
Láska jen chvíli trvá
můžeš být jenom jednou prvá.
Citů je mnoho, snad na tisíc
lásky pak málo, jak šafránu.
Jsi smělá, odhodlaná po ránu.
Jen jdi dál, cesta tvá je ještě daleká.
Poznáš snad dobrého člověka.
Ať se daří, přeji.
ST.

Něžností a romantikou zní, tak mile a jemně.
Sama jsi taková, vláčná a něžná.Jde ti to z duše,
myšlenky tvé jsou stále plné touhy a lásky.
ST.

To co nejvíc chybí, je vědomí kam patříme, vidíme celý svět jak na dlani a zapomínáme na to jakou jistotu a potřebu domova máme zde.Neumíme si hrábnout do hlíny a přivonět si, tak proto neznáme pravý domov.
Naši předci to uměli a vážili si toho.
Jen málo z nás tohle ví.
Výstižná báseń.
ST.