Podoby lásky

... život stále překvapuje ...
» autorka: Jana M.
*

*

Plyšoví medvídci tvých slov
hladí mou uplakanou duši
Tvůj hlas mě omotává
jak neviditelná pavučina
a všechno to co říkáme
je skoro zbytečné
protože oba víme ...

Nejsem tvá
a ty nemůžeš být můj
a přesto v tom přeplněném poháru
je smutku jen pár kapek

Kolik podob má vůbec láska?

Souzníme v mollovém akordu
a já s pokorou přijímám všechno
co vím že nebudu nikdy mít
(I taková může láska být)

Přijímám všechno to
co v budoucnu může bolet -
- jen pro ten zázrak
že JSI
a já o tobě vím

*

*
Tipů: 23
» 29.10.15
» komentářů: 12
» čteno: 818(25)
» posláno: 0


» 29.10.2015 - 21:04
je to dobré. líbí se mi!
» 29.10.2015 - 21:53
Líbí se mi. Je to dobré.

Promiň tu obšlehnutou podobu komentáře. 
» 29.10.2015 - 22:54
Dobré je to, líbí se mi;-)
» 30.10.2015 - 08:00
nádhera
rozumím
» 30.10.2015 - 08:39
ST
» 30.10.2015 - 08:45
ST
» 30.10.2015 - 21:35
ST*
» 31.10.2015 - 14:09
krizekkk
ST.
» 03.11.2015 - 08:57
Vědomí má svůj vlastní vnitřní život...něco se nedá dočista ztratit. Smutná, ale krásná báseň.
» 05.11.2015 - 12:25
ano takové to je...
» 06.11.2015 - 07:02
J.F.Julián
citlivé St
» 16.11.2015 - 23:59
Ano život je celý překvapení
co nebylo může být a co bylo už
být nemůže.
Láska jen chvíli trvá
můžeš být jenom jednou prvá.
Citů je mnoho, snad na tisíc
lásky pak málo, jak šafránu.
Jsi smělá, odhodlaná po ránu.
Jen jdi dál, cesta tvá je ještě daleká.
Poznáš snad dobrého člověka.
Ať se daří, přeji.
ST.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Když tu nejsi | Následující: Listopadová

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku