Mario de Janeiro

Rád se ti svěřím, že taky věřím. To mi věř.

když ruka myje ruku
a Klaus šuká Duku
tu na notbuku zpráva
že pravá je ta pravá

My důchodci když nocujem
převážně ve snu pracujem...

Bůh nevidí svůj úděl v tom, aby nám činil život lehkým.
Protože, co by to bylo za život...?

můj anděl strážník
co mě chránil
zbláznil se a skončil v Bohnicích
sám pomoci si nemohu
tak zůstalo to na Bohu
snažím se teda slušně chovat
a každý den mu aspoň poděkovat...

odskočím si ke tvým básním
a pak hajdy na rozhlednu
tam si sednu, porozhlédnu
na chvíli se tiše zasním
opatrně slezu dolů
škoda, že tu nejsme spolu...

...mohl sis uhnat víc
v žáru svíc
zápal plic
tak jako já
když nažhaven
u kamen
kýchl jsem na plamen
láskou opilý
a ty výpary
se ve mě vznítily...

bratři sněhuláci vilní
v muduru každou noc smilní
jsou tak pilní že i k ránu
v dalekém Afganistánu
řinčí při tom zbraněmi
když to slyším zle je mi!

v koši mám plno zázračných odpadků
cestu zablácenou
obyčejně mi chybí penize
normálně bolí celé tělo
a každý den se zcela prozaicky tetelím štěstím
inu starý blázen...

Milá má konstanto,
je-li naše zahrada člověka (to jako mě) kus, pak by si zasloužila aspoň rok odpočívat v pleveli.
Jinak máme se dobře, však se zastavte na kafíčko.

dneska (jako na potvoru)
zúčastnil jsem se rozhovoru
cestou na velkou (bílou horu)
a všichni v dobrém rozmaru
bavili jsme se o jaru
kdy dostaví se lásky čas
i rozbuší se srdce zas
jak pak na pláži u piva
nás vlahý vánek ovívá
a Hynek, Vilém, Jarmila
se opět pustí do díla...

...tam pod soutěskou vítr duje
lež na pravdu se recykluje
ovzduší kolem sice smrdí
když občan na ten proces prdí...

V bohnickém parku
potkal jsem Jarku
hned se na mě vrhla
byla totiž trhlá..

Doufám,že se odpouští
když se plazíš po poušti
a hrabeš v písku (což se stává)
hledáš pod ním lidská práva
místo vody samý kosti
uznávám, že je to k zlosti
neztratíš-li víru, vtip
s humorem se chcípá líp...

končí se rok a jedna věc je dnes přec jistá
ty nejsi cvok, jen poučený optimista
s povědomou krevní skupinou
ať šťastné dny tě nikdy neminou
ve fungl novém příštím roce...

tři hvězdičky na flašce v tašce
Štok
první patro
lok
co schod to krok
co krok to lok
druhé patro lok-lok
třetí patro lok-lok-lok
na půdě nablito...

i já připíjel na doraz
a dorazil až pod obraz
kde spatřil jsem dva kžíže
tu byl jsem Bohu blíže
však který byl ten pravý
mi dodnes nejde z hlavy...

...taky jsem běžel pro ukulele, ale někdo mi ukrad u i le. Skončil jsem na biliáru. Cestou domů jsem ukluzl na ledu a rozbil si ko. Doma sem to slepil a přezpíval.

každý den po ránu
hlt něhy ze džbánu...

Ínčonáv sač
žu ej ut saz...