Mario de Janeiro

Bylo to na Strahově
vosum a nula
nad náma plula
dívčí těla
a každá chtěla...

V mihotavém svitu svíček
vyhledám svůj jahelníček
a propíchnu Kostěje
což světu jistě prospěje...

něžné, moudré bublinky...

čaruj, čaruj...

bezva kremace, na Saturnu jsem ještě nebyl...

Nejvíc mluví ten, kdo nemá co říct...

Liška76: ...my zas své podágry

Hravá, vtipná a stejně jako tvé mnohé předchozí básně, inspirovaná vodou, ženským rodem, loděmi, cestou a životem.
Krásná témata.

Díky ti zengebuši
radost a slunce v duši
ti doopravdy sluší...

a naše pozvání platí neomezeně, takže až budeš chtít, dej vědět.

zenge: vavaoko: Špáďa: Siorak: severanka: Psavec: poustevník Jirka: Paulmatthiole: Mbonita: labuť: Květka Š.: Kars: Kapka: JuLia: Květka Š.: Bíša:
Děkuji všem za komentář k té ptákovině. Máte můj obdiv i úctu.

Zatímco kata katová honila
my katális na kaňkách
nuda to nebyla
to říkala Katka
co s náma jezdila
hezky vyvinutá
jinak zpozdilá...

Každý má tu svou
v srdci zašitou...

Jsi vládcem písmen, slabik, slov i vět
já zpotil se když jsem to čet...

Naozaj velmi pekná. S údivom pozerám čo všetko si ojel...

Nejeden zloděj před pomníkem
nechal se fotit s Masarykem
ten při tom káravě z bronzu prst zvedal
do alba hovada prej by si nedal....

když dám žízni průchod
tak prochlastám důchod
nemám nárok na dávky
jen na babský nadávky...

když neděle nám člověče
skrz hrdlo zlatě proteče
v hospůdce staré Pod Jezem
po čtyřech domů polezem
tam ženská škubne opratí
život se v peklo obrátí...

Poklona jaru, létu a tvým básním
při nich se vždycky krásně zasním...

pedofilní nekrofil
se do silonu zamotal
a pořád ládoládoládo...

Takových je třeba jak soli...