j.m.

umíš

Léto hroznům pokušení sladkost dává.
Do bavlnky snění lehkost lásky omotává.
Kopretina špitla mi pod mlžnými horami,
že Ty jsi ta pravá.

Branka zahrady mé je ti dokořán.
Vím jak sténá srdce smutkem,
když snídáš sama a vnímáš
jen vůni odcházení letních rán.

Moc hezká Květko !

...jako horská bystřinka...*

***

Ňamiky ňammmmmmmm.

Čím dřív,tím dřív.*

Milky mé když všechny zryji,
rád v tratorii jím a piji.
Hlavně to neříkej mé satoryji,
nebo rána nedožiji.

....další a ještě další drink a pak.....blink
a k tomu tělem o chodník ....pink.

Promiň,má Tě rád.*

Zajímavé,čím jsem starší,tím míň do toho vidím,asi mi slábne zrak,bo co.

*

Moc se Ti povedla....smutná a krásná ***

Ty jsi země a já oceán,objímám tě s láskou
ze všech stran.Až přižene se nenávisti uragán,
mám ve svém srdci diru,proletíme skrz ni spolu
za hvězdoplavci do vesmíru.
Miluj a budeš milován.

Vítr miluje kopretiny
pro krásné lásky zločiny.
/Dávám si hvězdičku a Tobě ***/

**+*

...to když hodně svítí na hlavičku.

Na pádlo si Láďo dávej bacha
máš jen jedno cha cha chacha.

...a teď bez legrace,
možná už je jen emigrace.
Všichni jsou už v Mexiku
tak já taky jdu
koupit si tam trafiku.

***