Petra

V milování si dva vždycky rozumí :-) ST

Hmmm, pěknej nářez a mně to nepřijde ani trochu zvláštní, jsem jenom člověk a podléhám taky vášním. :-)

mutil: Ano, naprosto s Tebou souhlasím, cítíme to stejně.

mutil: řekla, napsala jsem to ráda :-)

Bíša: Zasloužíš, básníku :-)

Javavia: Ano, v jisté podstatě ano, ale nadjou se tací, kteří si to nejen neuvědomují, ale naopak jim je to zcela jedno, jdou si prostě za svým, mají svůj cíl a to - bodnout.

Ano, najdete, ať už spolu, nebo každý zvlášť, jenom si nic nevyčítejte, nesoupeřte, a nemějtě vůči sobě zášť... láska je krásná, ale také zabolí, přesto stále zůstává, že začíná z krásného, nikoliv špatného, konce bývají trpké, ale není zapotřebí si více ubližovat... Tvá báseň se s nádechem smutku, bolesti, pocitů, ale je upřímná a to se opravdu cení. ST za to.

Javavia: Ach ano, přestně tak... bolest se pamatuje snad déle, jak věci krásné, snad proto, že lidé by je raději a možná i někteří berou... samozřejmostí. Vím, jaké to je, když člověk ubližuje, znám tu bolest, slova jedová, když srdce a mysl těžkne. Člověk se pere každý den, někdy víc, jindy méně.

Myslím, že by bylo vhodnější volno pro odpočinek a chladnou hlavu, rozhodnutí, co dál... ale nejsem rádce, jenom píši svůj názor. Smutné a bolavé verše, však čas to změní...

Díky za počtení si.

Perfektní, dobře jsem si početla, leč závěr opět skolil mé srdce k zármutku. Pro mě ze života psáno, alespoň to tak na mě působí. ST

Možná se na to moc soustředím, možná jenom v tom něco hledám víc, ale tahle slova jsou silná a vlastně... hluboko se mně břitem dotkla.

Slávko, je mně hloupé, trochu trapné, odpovídat ve tvaru dílka, ani nevím, zdali je to vlastně dobré. Jsi prostě inspirace sama. Díky, za Tvé básně. ST

Bíšo, byls, jsi a vždycky budeč gentleman, muž se srdcem na správném místě a plném citů, bojovník se zdravím, muž života, rozum, který dobře velí.

Myslím, že Tvá báseň je dokonale sladěná, slovo po slovu, písmenko všude bezvadně dosedá... řekla bych, odraz Tvého já, katpok. ST

Nevím, snad jsem jiná, kdo ví,
jenom slova Tvá mně právě napoví,
nežli poutník, snad Tvář anděla...
... ano, tohle jsem v Tvé básni, já viděla.

Tvá báseň na mě zapůsobila, myslím si, že je taková ze života a také, že se v ní hodně lidí najde. Má to v sobě něco, co si v sobě nese každý sám... v srdci, v duši... ty v z p o m í n k y    za to rozhodně ST

Tohle dílko mě vrátilo o několik let zpátky, vlastně, čas tak hrozně letí, je to skorem desítka let... jako by to byla moje slova.

Ach ty pomlázkový milovníku :-)

Velice mě zaujalo vložení slova "houba" pro mě nezvyklé, ale ano, pasuje tam.