blue

..tak se taky někdy cítím, ale je důležité v těch dnech najít kousek lidskosti, najít si nějaký úsměv nebo veselí pro sebe :) něco pěkného

pěkné :)

modlím se ráno, modlím se večer, modlím se jako láska když mi přistane k chuti a na slinu.. modlím se s láskou k Bohu i bližnímu.. modlím se z radosti.. zní mantry a slova.. modlím se ke slávě milosti.. zase a radostně znova..

někteří se rodí ze skořápek ;-)

vločkobraní

chráněni srdcem v dílně světa..

jediné co tvář mi krášní na té zimě třeskuté jsou dívčí líce v růží záři, k líbání jsou tekuté..

dala Pandora do skříňky duši, dala tam i srdce.. a pak křikly na ní .. my chceme tam taky.. její štětce

1. https://www.facebook.com/KazdyDenSCitatem/photos/a.1423984925835
43/1535908436565868/?type=3&theater

2.
https://youtu.be/_H4TlDxXxVk

super, to mi připomenulo jedno představení..
Malá Vizita - 10.2. 2019 - Jaroslav Dušek a Pjér la Šé'z
https://youtu.be/H_B1PBmc7I0

hravé :)

kam se poděla tvá láska, že nesvítí z tebe na venek?... kde je tvůj důvtip, tvá lehkost a hravost, tvůj nadhled ...
..by mohla znít ta otázka pro moderního člověka, nedávno jsem nějaké podobné zamyšlení četl na Fb, a napsal jsem jim tam že otázky kdo? kam? a proč?.. a kdy že? .. to nemá cenu, protože se potom jen poměřujeme a zjištujeme že nejsme dost dobří, ale to je nesmysl, protože všichni jsme takoví jací máme být, jací dovedeme, jací umíme, jasně že můžeme být lepší, ale k tomu musíme dojít, musí nám to samo dojít, nebo nás někdo popostrčí.. takže ta otázka možná zní, proč sedíš na místě? miluješ sám sebe? dáváš sobě růst?.. protože když budeme růst my, bude růst i naše okolí.. a častokrát člověku stačí dát jen najevo že ho vnímáte posloucháte že s ním žijete..

však verše nemusíš jen psát, můžeš i klidně povídat, můžeš se smát a malovat, a můžeš jen tak v klidu a tichu stát, a celý ten svět přijímat :)

pěkné.. ten návrat Slunce, je nakonec pro mne velkým dárkem Vánočním, tajně ho pozoruji jak tuž teď bývá s námi dýl..

vděčnost za lásku..? ..city pocity, chutě a příchutě, kývance a příkyvy, život je celý tak nějak podivný, pro každého osobní a pro druhého je ten druhý neosobní, moc kecám, ...víc lidí razí v životě tezi že pravá láska je bez očekávání.. všechno nějak začíná a nějak končí, ale život kvůli tomu není nutno si brát..

utop krále v šampusu a pak královně dej pusu ;-)

krásné přání o nového roku, a já se přidám přeji mnoho pevných i roztančených kroků a úsměvů nepočítaně.. jako hvězd na obloze.

vždycky si říkám co si ti lidé čtou?.. pod deštníkem i mimo něj, a zda jsou v ten okamžik v tomto světě nebo hrají mimo děj... :)

všechno vědět moc bolí, hlavu, všechno co se učíš zapomeneš... život sám nám určí míru a způsob.. :)

hledej dál, a nepouštěj se našich vláken rukou a psaní.. jste přeci jen jedna rozkvetlá paní :)