Někde tam..
2.12.*
» autorka: whiolet |
Někde tam v ulici, ztratila jsem chut žít.
Tam kousek za městem, došel mi dech.
Smutek mě roztrhal,jako hejno divokych vran.
A moje srdce, už necítí nic.
A přesto dál, tečou mi slzy
Bolestí nad ztrátou té niterné naděje
Hybu prsty směrem k tobě,
To víš i přesto všechno mě to k tobě táhne
Septam "promin"
A ty se vracis
Beres mi hlavu do dlaní
A pak
Mlatis s ni o tvrdou zem
A mezi zuby sycis
" Melas mi byt vdecna"
Tak dekuju pěkně,
Ze jsi mě zlomil
Tak děkuji pěkně,
Ze jsi mě zabil.
Tam kousek za městem, došel mi dech.
Smutek mě roztrhal,jako hejno divokych vran.
A moje srdce, už necítí nic.
A přesto dál, tečou mi slzy
Bolestí nad ztrátou té niterné naděje
Hybu prsty směrem k tobě,
To víš i přesto všechno mě to k tobě táhne
Septam "promin"
A ty se vracis
Beres mi hlavu do dlaní
A pak
Mlatis s ni o tvrdou zem
A mezi zuby sycis
" Melas mi byt vdecna"
Tak dekuju pěkně,
Ze jsi mě zlomil
Tak děkuji pěkně,
Ze jsi mě zabil.
Tipů: 12
» 26.12.19
» komentářů: 4
» čteno: 463(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 02.01.2020 - 23:52
vděčnost za lásku..? ..city pocity, chutě a příchutě, kývance a příkyvy, život je celý tak nějak podivný, pro každého osobní a pro druhého je ten druhý neosobní, moc kecám, ...víc lidí razí v životě tezi že pravá láska je bez očekávání.. všechno nějak začíná a nějak končí, ale život kvůli tomu není nutno si brát..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Nebudu | Následující: Našla jsem